K autorizacím rozhovorů: řečené nelze vzít zpět
Jan MotalMinistr Pelikán může šermovat autorským zákonem, jak chce. Z hlediska žurnalistické etiky nemá právo bránit zveřejnění rozhovoru, jejž poskytl. Z jeho strany jde o zásadní nepochopení role médií v demokratické společnosti.
To, čeho se vlastně Robert Pelikán dovolával u rozhovoru, jenž vyšel v týdeníku Respekt, je autorizace. Co to je? V zásadě možnost zpovídaného zasáhnout do finální verze textu. Za autorizací stojí idea, že i žurnalisté jsou jenom lidé a při přepisu a následných úpravách by mohli nevědomky zanést do rozhovoru určité chyby nebo posuny ve významu. Zpovídaný tak po dohodě s reportérem dostane text před publikací, aby jej mohl zhlédnout a upozornit na nedostatky. Problém autorizace je ale ten, že pro práci žurnalistů představuje překážku.
Na autorizaci není žádný nárok
Za prvé se redakce dostává pod tlak ve chvíli, kdy novinář slíbí připomínky zapracovat, ale zpovídaný mu je dodá na poslední chvíli, nebo dokonce uzávěrku prošvihne. Mnohem závažnější ale je, že autorizace vlastně znamená možnost zasahovat do výsledného tvaru někým jiným než novinářem, který za něj ručí. Z hlediska žurnalistické etiky je za interview osobně odpovědný redaktor, ostatně jako za všechny jím uveřejněné materiály. Tak hovoří i kodex Syndikátu novinářů ČR.
Autorizace je tedy spíše džentlmenská dohoda dvou stran, které se plně respektují. Není na ni z hlediska standardů novinářské práce žádný nárok, naopak. Nahlédneme-li například do kodexů médií veřejné služby, nacházíme ustanovení, podle nichž má redaktor právo dodatečnou autorizaci dokonce odmítnout. Rozhlas i televize tak praví v sekci „Respondenti“.
U dotyčného rozhovoru je problém jak jeho obsah, tak to, že chtěl zabránit jeho publikaci. To, že nedovolí zveřejnění ohlašoval už v rozhovoru zjevně nejde o to, že by Respekt jakkoliv s jeho slovy manipuloval, ale vadily mu otázky. Přitom to byly otázky, které by každý normální novinář musel v této době ministrovi položit. Kdyby se jeho argument s autorským právem ujal. mohli by se politici jakýmkoliv nepříjemným otázkám v rozhovorech vyhnout.
Je velmi znepokojující, když ministr spravedlnosti obviňuje bez jediného důkazu policii z politicky motivovaného jednání. Pelikán dokonce ani netvrdí, že by nějaké měl, podle něj stačí to, že policie stíhání zahajuje krátce před volbami.
Co bude s vyšetřováním po volbách? Policie bude muset sněmovnu o vydání žádat znovu a ta to, ovládaná ANO, to může odmítnout. Nebo může Zeman zatlouct další hřebíček do rakve právního státu tím, že stíhání zastaví omilostněním. Nebo se do toho vloží případný ministr vnitra za ANO a policisty zastraší.