Před několika dny jsem ve svém komentáři vytkla katedrám mediálních studií a žurnalistiky, že nijak oficiálně nevystupují k politické zaujatosti deníků Mafry. Že tím rezignují na to, aby hrály v oboru roli arbitrů kvality. Že je problém, pokud zvláště po skandálech s uniklými nahrávkami Přibila s Babišem nijak nerevidují svůj postoj ke studentským praxím. A že tak vytvářejí špatný vzor svým studentům.

Dozvěděla jsem se, že se mnou někteří lidé nesouhlasí, což je samozřejmě v pořádku. Jak jinak posouvat diskuzi, než z různých názorových pozic. Zajímavým detailem mého zjištění však je, že mnoho z mých oponentů bylo či je nějak spojeno se zmíněnými katedrami či s Babišovým vydavatelstvím Mafra. Nabízí se jedno pořekadlo.

Dále jsme se ovšem dozvěděla, že jsou i tací — dokonce i mezi pracovníky mediálních katedrách —, kdož se mnou souhlasí a děkují mi za „otevření zásadního tématu“. K mému názoru se však nepřidali veřejně, sdělili mi jej v soukromých zprávách. To samozřejmě upoutalo mou pozornost.

Deník MF Dnes požívá po listopadu vybudovaného renomé své značky a navenek se tváří jako nezávislé noviny. Prokazatelně však slouží politickým zájmům svého majitele. Pro všechny, kdo by snad měli potřebu mi to připomenout, opakuji, že vím, že tam stále pracují slušní a poctiví novináři. Do MF Dnes někteří z nich píší i od devadesátých let.