Mediální katedry by selhávaly, kdyby se k Babišovi vyjadřovaly

Člen brněnské katedry žurnalistiky a mediálních studií Jakub Macek odpovídá na kritický komentář Zuzany Vlasaté. Jeho text zveřejňujeme jako polemiku, ve které budeme pokračovat.

Zuzana Vlasatá v souvislosti s Babišovou odposlechovou aférou vyčítá mé katedře, že se - jako instituce - neangažuje. A konstatuje, že katedra proto selhává.

Konkrétně píše, že „pro vedení katedry to ale zásadní téma není“ a dodává: „Napsali snad alespoň otevřený dopis Andreji Babišovi a Mafře? Přestali posílat studenty na praxe do Mafry? Ať už je příčinou bázeň, oportunismus či vědomá ignorance, je to jedno. Každá z variant je špatná. [...] Dvě nejdůležitější žurnalistické katedry se evidentně nechtějí nijak oficiálně politicky vyjadřovat a angažovat. Samozřejmě na nich působí již zmíněné individuální výjimky [...]. Jako celek však ‚líhně žurnalistů‘ selhávají. [...] Chovají se již dnes s vypočítavostí? Kalkulují dopředu, že Andrej Babiš sestaví příští vládu a bude tuto zemi řídit jako svou firmu způsobem, kdy zúčtuje rychle s každým, kdo se mu dříve postavil?“

„Babišova kauza sice výjimečná je, ale do takové krajnosti, která by oficiální angažmá katedry obhájila, to má daleko." Foto FB ANO

Na vedení katedry se podílím spolu s vedoucím Rudolfem Burgrem a s Lenkou Waschkovou Císařovou a Davidem Šmahelem. A jsem si docela jistý, že zásadní téma to pro nás je – nemám ani omylem pocit, že bychom se báli, že bychom to téma ignorovali nebo že bychom se k Babišovi stavěli oportunisticky. A cítil bych se docela dotčený, pokud bych byl z něčeho takového vážně podezříván.

A jak je to s tím, že „žurnalistické katedry se evidentně nechtějí nijak oficiálně politicky vyjadřovat a angažovat“? Mám za to, že Katedra mediálních studií a žurnalistiky se „oficiálně politicky vyjadřovat a angažovat“ prostě nemá, a proto vítám, že ani nechce.

(A jestli se snad katedra angažovat má, pak jen v krajně výjimečných situacích. Babišova kauza sice výjimečná je, ale do takové krajnosti, která by oficiální angažmá katedry obhájila, to má daleko.)

Vyjadřovat a angažovat se mohou a mají jednotliví akademici. Což dělají. Odborná reflexe se má promítat do výuky. A to se děje.

Požadavek oficiálního vyjádření či katedrou formulovaného otevřeného dopisu ale odráží nepochopení toho, čím taková katedra (či obecněji univerzita) je a jak funguje: mám za to, že katedra by naopak selhala, pokud by se vyjadřovala a angažovala jako celek.

Katedra je totiž zcela jistě celkem v organizačním a ekonomickém smyslu a snaží se (s nutnými limity) být i celkem ve významu pedagogickém. Ve všech ostatních aspektech je a musí být společenstvím individuálních akademiků, kteří se liší ve svých postojích a především ve své odbornosti: „kolektivní“ vyjádření by přinejmenším popřelo skutečnost, že většina mých katederních kolegů se odborně věnuje jiné oblasti než žurnalistice a českému mediálnímu systému a k Babišově kauze tak sice patrně mají laický, ale již těžko odborný postoj.

Jak by se k takovému kolektivnímu provolání měl postavit třeba takový prof. David Šmahel, sociální psycholog věnující se primárně výzkumu užívání internetu dětmi a dospívajícími? Nebo dr. Taesik Kim zabývající se sociálními médii, migrací a diasporami? A měli by oni požadovat od katedry oficiální stanovisko k problémům, které rezonují v oblasti jeho expertízy?

Katedra i její členové primárně musí ctít pravidlo, že „jménem katedry a univerzity“ mluvíme z pozice expertního vědění neseného individuálními odborníky (majících individuální odbornou zodpovědnost za to, co říkají). To je zdroj i důsledek svobody bádání, kterou nám univerzita dává.

Jako kolektiv pak fungujeme a musíme fungovat velmi specificky: jsme kolektiv založený na implicitním, permanentním a dialogickém nesouhlasu a s ním spojené potřebě „vědět víc a vědět líp“. Takový kolektiv s „oficiálními vyjádřeními“ umírá.

A zatímco k odbornému vstupu do veřejného prostoru má katedra své akademiky povzbuzovat, do politické exprese a do jejich angažovanosti jim maximálně nemá co mluvit: nejen proto, že legitimita katedry a univerzity plyne z něčeho jiného než z politické angažovanosti, ale i proto, že to by ti veřejní, angažovaní intelektuálové byli pěkné máčky, kdyby se měli a museli schovávat za autoritu své instituce.

Shrnu-li: ti kolegové, kteří se tématu odborně věnují (Volek, Waschková Císařová, Motal), vidět a slyšet jsou. Takže ne, neselháváme. A dopisy psát nebudeme, to k repertoáru katederních akcí fakt nepatří.

A jestli na to budeme reagovat ve vztahu k praxím? To budeme, a brzo. Ale to je jiná věc, ke které se ze své současné pozice (kdy s praxemi nemám nic společného) vyjadřovat zatím nebudu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.