Nelze popírat: tohle je skutečně naprosto objektivní deficit českých (a vůbec východoevropských) Zelených: opravdu tady ještě naprosto chybí reálné voličské zázemí.

Na rozdíl třeba od takového Německa: tam už tato vrstva "rozumných", vzdělaných příslušníků střední třídy se sociálním cítěním existuje. A není vůbec malá.

V zrovna nedávno proběhlých volbách v Německu se (znovu) ukázalo, že jejími baštami jsou univerzitní města. Tedy skutečně vzdělané, potenciálně spíše mladé vrstvy společnosti, které ještě nebyly plně pohlceny myšlenkami na vlastní kariéru, a které kriticky vidí bezvýchodnost průmyslově-konzumní společnosti.

Zatímco v poměrech českých je tomu zřejmě stále jinak, ta vrstva mladých vzdělanců stále ještě vlastní kariéru upřednostňuje přede vším jiným. Takže nějaká zelená témata jsou jim víceméně ukradená. Takže opravdu dost dobře není, koho by vůbec - ze zelených pozic - bylo možno oslovit.

Na straně druhé má ovšem plnou pravdu i Josef Patočka: právě za těchto podmínek by jakousi šanci na úspěch mohla mít jenom strana aktivní, angažovaná, až přímo bojovná. (Právě tak, jak to ve svých - taktéž skromných - byla strana německých Zelených.)

Taková strana, která by dokázala zcela jasně říci: bojujeme za toto a toto, a bojujeme proti tomu a tomu. Kdyby se strana Zelených dokázala takovýmto způsobem jasně profilovat - pak by sice nejspíš ani tak nedokázala překročit pětiprocentní hranici, ale je dost dobře možné, že alespoň přes ta minimální 1,5 procenta by se přehoupla. A v každém případě by si vybudovala perspektivu do svého dalšího působení.

Na souvislost posunu Zelených doleva a jeich volebního neúspěchu jsou logicky možné čtyři názory:

1) Posun zelených byl hodnotově správný a o voliče je nepřipravil,

2) posun do leva byl hodnotově špatný a Zelené o voliče připravil,

3) posun doleva bohužel Zelené o voliče připravil, ale přesto byl správný

4) posun doleva sice byl hodnotově špatný, ale Zelené o voliče nepřipravil.

Pan Patočka je zastáncem prvního názoru , já spíše názoru 3. , přinejmenším mě alespoň levicovost Zelených neodradila od toho je pro tentokrát volit. Nevím, jestli se vyskytují nějací zastánci názoru 4), moc jich asi nebude.

Po každém neštěstí se vyrojí spousta komentátorů, kteří vysvětlují, jak to, co se stalo, potvrzuje správnost názoru, který měli už před ním. Jistě to přispívá k jejich duševní pohodě, ale k lepšímu porozumění situace to nevede a nelze to považovat za opravdové zamšlení nat tím, co se stalo.

Matěj Stropnický opravdu vysvětluje neúspěch své strany malou agresivitou kampaně a naznačuje, že s ní úplně nesouhlasil („Kampaň nudila i mě“). Nějak se s tím malérem vyrovnat musí, to chápu, ale příliš obecně přesvědčivé to není. Trend vytrácení levice je příliš dlouhodobý a všeobecný, aby toto vysvětlení obstálo.Také je zde nepopiratelný fakt, že parlamentní zastoupení získala Strana zelených jen s Bursíkem. To, že to levice nerada slyší na tom faktu nic nemění. Svět se neřídí tím, co si přejeme.

V zásadě bych se přihlásil k názoru 1). Samozřejmě, že mezi potenciálními voliči SZ je obecně více lidí, které oslovuje spíše liberalismus v podání pravice než levicové koncepty. Současné postavení SZ je ovšem středové a v případě zájmu volit "ekologicky" by nemělo představovat větší překážku, ba naopak, mohlo by být přijatelné pro celkem široké spektrum potenciálních voličů. Charakteristické ovšem je, že debata o orientaci SZ nebyla skoro vedena, neboť nikomu za to nestála.

Jaké jsou příčiny neúspěchu SZ?

Voliči věděli, na základě preferencí i ze svého okolí, že Zelení netáhnou, že nemají skoro žádnou vyhlídku na 5% hlasů. Věděli rovněž, že ČPS má naopak šanci velkou. Na Piráty byla kromě toho větší zvědavost. Také ovšem nemůžeme nevnímat odklon mladých od opravdového upřednostňování "remodelace" vztahu společnosti k přírodě a uspokojení s nabídkou technologizace a jejími přísliby. Na této vlně sice vysílá i SZ, ale ČPS ji lépe spojuje se zcizováním "světa, který skončil včera" v zájmu mladé generace.

Nebylo zřejmě v silách SZ zásadně změnit situaci krátce před volbami, když za celé volební období příliš nezaujala. To neznamená, že se ji kampaň povedla (mně by se nejsnáze a nejradši vymýšlela úderná hesla právě pro ni). Problém je asi v tom, že malá strana těžko může přesvědčit dobrým komplexním programem, každý ví, že na něj nedojde. Oprávněně se má prezentovat jako strana protestní. A zde je třeba dotázat se, která kauza, resp. které vystoupení Zelených zaujalo širokou veřejnost za celé čtyři minulé roky.

Před volbami jsem se k SZ nevyjádřil, jen podotkl, že ji řadím mezi strany, jež si hlasy zaslouží. Bude poctivé, když se nyní vyjádřím konkrétněji. Myslím, že SZ musí oslovit voliče všech generací. Může tak učinit ostřejší kritikou hypertrofovaného automobilismu a konkrétně výstavby dálnic a nabídkou podstatné revize existujících záměrů. Právě tak by měla dát do čela své kampaně závazný strop výstavby skladových i dalších hal, právem jsou lidem trnem v oku.

Ještě tu jsou tři body, na něž bych chtěl upozornit. Zaprvé, volební právo od 16 let není podle mne ani rozumný, ale ani lákavý program (tedy pro voliče). Zadruhé, bylo by třeba, aby se SZ stala první stranou, která důsledně preferuje zachování tradičního charakteru sídel, ochranu jejich památek, vč. potenciálních, jakož i urbanistického rázu. Zatřetí, vztah strany k jaderné energetice považuji za příliš kritický v důsledku pohnutek z hodně jiné doby. Důraz by měl spočívat v programovém omezení vývozu energie a její spotřeby (především ve výrobě). Důležitá by podle mě byla explicitní změna vztahu k výstavbě větrných elektráren ve prospěch ochrany krajiny.