Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se ve čtvrtek za výrazného zájmu veřejnosti zabýval peticí proti regulaci soukromých zbraní a sebeobranných prostředků ze strany Evropské unie. Více než sto tisíc lidí v ní požaduje, aby vláda co nejúčinněji čelila jakýmkoliv snahám Evropské unie, které by vedly ke zpřísnění podmínek pro držení legálních soukromých zbraní. Přejí si také zachování stávající právní úpravy pro držení a nabývání zbraní.

Lidé podepsaní pod peticí odmítají snahu Evropské komise upravovat pravidla pro držení legálních zbraní. Domnívají se, že by právní úprava držení zbraní měla být v odpovědnosti jednotlivých členských států. O samotné petici se během jednání výboru nehovořilo. Debata se od samého začátku stočila ke kontroverzní novele ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Tu senátní organizační výbor nedávno zařadil na pořad poslední předvolební schůze horní komory.

Cílem novely ústavního zákona, který předložila skupina poslanců a poslankyň v čele s předsedou sněmovního bezpečnostního výboru Romanem Váňou (ČSSD), je začlenit existující systém dobrovolného držení zbraní do státem zabezpečovaného a garantovaného rámce zajišťování bezpečnosti České republiky.

„Východiskem zákona je skutečnost, že ochrana zejména tzv. měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu, které nemohou být v permanentním dosahu kdykoliv a kdekoliv, kde se vyskytují lidé,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě. Mnozí politici a političky rovněž přiznávají, že novely vznikla v reakci na evropskou směrnici, jejímž cílem je zpřísnit pravidla pro nabývání zbraní a zamezit jejich zneužívání pro trestnou činnost. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) před třemi měsíci směrnici napadla u Soudního dvora Evropské unie.

„V České republice se na nebezpečnosti odzbrojovací směrnice shodli úplně všichni. Její schválení v Evropském parlamentu bylo fraškou a výsměchem demokratickým principům,“ řekl zástupce petentů, podplukovník ve výslužbě Pavel Černý s tím, že se jednalo o hanebnou reakci na teroristické útoky v Paříži. „Něco ošklivého zakažme, ať lidi vidí, že něco děláme,“ vysvětloval Černý údajnou motivaci pro schválení směrnice.

Podle Černého se jedná o útok na svobodu lidí žijících v České republice. „Nejde o zbraně, jde o naše práva. Dnes to jsou zbraně a otázkou je, co bude zítra. Když vláda začne brát lidem zbraně, není to dobrý signál pro demokracii,“ vysvětloval. Jeho slova následně potvrdil poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM). „Je to symbol pro držitele zbraní, že jim jako stát důvěřujeme,“ řekl.

Novela je nesmyslná, zbytečná a potenciálně nebezpečná

„Jsem v rozpacích. V přednesu pana Černého nebyla žádná racionalita. V předkládané petici není ani slovo, ani zmínka o změně ústavního zákona. Proč tedy diskutujeme o něčem jiné,“ ptal se úvodu svého vystoupení senátor Václav Láska (bezpp. za SZ a KDU-ČSL). Hovořil o krajních pozicích při debatě nad navrhovanou změnou Ústavy. „Ministr Chovanec říká, že ten, kdo zákon nepodpoří, se bojí vlastních občanů. To se pak těžko diskutuje. Ten, kdo je pro novelu, není ochráncem držitelů zbraní. Ten, kdo je proti, není sluníčkářem nebo pacifistou. Tak to pravdu není,“ pokračoval Láska.

Podle senátora Lásky se novela ani okrajově netýká práva držet zbraň pro osobní obranu. Naopak přichází s novým právem — držet zbraň k obraně státu, které není zachyceno v žádném jiném právním předpise. Je pouze zakotveno jakožto právo ústavní. Láska rovněž ve své zpravodajské zprávě upozornil, že případné přijetí novely České republice nepomůže v boji s evropskou směrnicí. „Jde o gesto či znak vzdoru. K takovým účelům však ústavní zákony být použit nemají,“ uvádí s tím, že směrnici nicméně nepovažuje za dobrou a domnívá se, že není s to naplnit deklarovaný cíl.

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) se ve svém příspěvku tázal, čeho vůbec chtějí petenti a petentky dosáhnout, když odmítají jakoukoliv regulaci zbraní na evropské úrovni. „Je tento přístup efektivní? Tento přístup jsme zvolili při projednávání směrnice. Vše jsme odmítali místo toho, abychom jednali a pokusili se přesvědčit ostatní. A směrnice byla přijata. Petenti se tedy domáhají toho, abychom uplatňovali stejně neefektivní přístup. Odmítáme. Nediskutujeme. Prostě to nechceme,“ řekl Dienstbier s tím, že odmítá přijmout pozici, že Česká republika byla jediná, která měla v celé věci pravdu. „Jsme ti jediní chytří? Pokud jsme tak chytří, proč jsme ostatní nepřesvědčili,“ ptal se pléna.

Kladenský senátor zároveň vyjádřil vážné pochyby, zda případné přijetí novely Ústavy může zabránit povinnostem transponovat evropskou směrnici — zvláště v případě, když se někteří politici netajili tím, že novelu připravili právě v reakci na evropskou legislativu. V závěru dodal, že navržená změna ústavního zákona žádná nová práva držitelům zbraní neposkytuje. „Zákon se netýká žádného myslivce, žádného sportovního střelce, ani nikoho, kdo má v obchodě zbraně, aby se ubránil lupičům, kteří mu chtějí vykrást kasu,“ uzavřel s tím, že novela má pouze symbolickou roli. A Ústava by se rozhodně ze symbolických důvodů měnit neměla.

„Návrh novely Ústavy považuji za nesmyslný, zbytečný a potenciálně nebezpečný,“ řekl ústavní právník Jan Wintr. Upozorňoval, že bránit se skrze novelu dopadům evropské směrnice je zbytečné, neboť evropská legislativa má nad tou národní navrch. „Kdyby se členské státy mohly vymknout z evropských regulací prostřednictvím změn Ústavy, tak by Evropská unie nemohla fungovat jako jednotné právní prostředí,“ vysvětloval.

Podle Wintra lze novelu využívat pouze jako argument v rámci diskuse. „Nicméně těžko argumentovat, že je něco nezbytné pro zachování vnitřní bezpečnosti země, pokud se jedná o ústavní zákon z listopadu 2017, který doposud neexistoval,“ dodal s tím, že se fakticky jedná o návrat do devatenáctého století. Do doby, kdy neexistovali moderní státy, které si jako jediné monopolizují používání legitimního násilí. Na závěr svého vystoupení Wintr senátorům a senátorkám doporučil návrh ústavního zákona zamítnout.