Evropská unie v roce 2012 získala Nobelovu cenu za úsilí o trvalý mír a hlásí se k naplňování Cílů udržitelného rozvoje včetně prosazování míru. Příklon EU směrem k militarismu je proto znepokojivý. Za indikátor lze považovat evropský rozpočet, v němž se v roce 2017 poprvé objevuje položka na výzkum vojenského materiálu. Jak se tam dostala?

Akční plán pro evropskou obranu (European Defence Action Plan) byl navržen Evropskou komisí 30. listopadu 2016 za účelem „efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu, posílení bezpečnosti evropských občanů a podnícení konkurenceschopné a inovativní průmyslové základny“. Akční plán připravovala pro Evropskou komisi během 18 měsíců Skupina osobností (Group of Personalities - GoP), tvořená 15 členy, z nichž devět zastupuje zbrojní průmysl (zbytek tvoří členské státy a instituce EU).

Komise chtěla poradit ohledně obsahu a způsobu financování. Skupina osobností však nebyla zapsána v Registru expertních skupin Komise, čímž byla porušena zásada transparentnosti. Není tedy náhoda, že přijatý akční plán zrcadlí návrhy, které do svého oficiálního prohlášení vydaného v červnu 2016 zahrnula nejdůležitější lobby evropského zbrojařského průmyslu Asociace evropského leteckého, kosmického a obranného průmyslu (Aerospace and Defence Industries Association of Europe).

Součástí akčního plánu je také vznik Evropského obranného fondu (European Defend Fund), který byl spuštěn 7. června 2017. Až do této chvíle byly fondy EU určené na výzkum vyhrazeny striktně pro civilní využití, i navzdory tomu, že se k nim zbrojní průmysl mohl dostat prostřednictvím výzkumu bezpečnosti a materiálu dvojího užití.

Už na rok 2017 se do rozpočtu EU dostala položka na podporu výzkumu nových zbraňových systémů s částkou 25 milionů eur. Mezi lety 2017 a 2020 má být v rámci Přípravné akce obranného výzkumu (Preparatory Action on Defence Research) alokováno 90 milionů eur na zbrojařský výzkum. Tyto peníze podléhají každoročnímu schvalování v rámci celkového rozpočtu EU. Není však zřejmé, z jakých oblastí budou tyto peníze přesunuty.

Od roku 2014 byl rozdělen jeden milion eur na pilotní projekt (Pilot Project), který byl stejně jako Přípravná akce obranného výzkumu realizován pod hlavičkou Evropské obranné agentury (European Defence Agency). Cílem Přípravné akce obranného výkumu je představit a stanovit přidanou hodnotu obranného výzkumu a technologií, které finančně podpoří Evropská unie. Dále má podpořit kooperaci mezi členskými státy a obranným průmyslem v rámci EU a připravit spuštění výzkumného programu v roce 2021. O příspěvky z Přípravné akce obranného výzkumu lze žádat formou grantu, například na rozvoj robotických systémů kontroverzních z hlediska lidských práv.

Přípravná akce obranného výzkumu je jen krokem k systémovějšímu Evropskému obrannému výzkumnému programu (European Defence Reasearch Programme), který má během sedmi let od roku 2021 z evropského rozpočtu dosáhnout na celkem 3,5 miliardy eur - půl miliardy eur ročně. Tyto peníze mají být vyčleněny v novém sedmiletém finančním rámci EU, který bude přijímán v roce 2018 meziinstitucionální dohodou mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU na roky 2021 až 2027.

Problematická je skutečnost, že to, co je veřejnosti prezentováno jako obranná strategie EU, je vlastně dotování zbrojařského průmyslu, které má pomoci jeho konkurenceschopnosti ve světě, což je také jeden z hlavních argumentů Evropské obranné agentury k realizaci programu. Přitom zisky evropských zbrojařů mají dlouhodobě vzestupnou tendenci, jak ukazují data ze zpráv o vývozech z EU. Od roku 2010 se hodnota vývozů ze zemí EU neustále zvyšuje. Za pouhých pět let se hodnota exportu evropských zbraní takřka zdvojnásobila, a to z 8,6 miliardy eur v roce 2010 až na 17 miliard eur v roce 2015.

Důsledkem evropských závodů ve zbrojení může být posílení nestability ve světě, vyzbrojování autoritativních režimů nebo rozdmýchávání ozbrojených konfliktů vzhledem k nedostatečné úrovni kontroly vývozů zbraní z EU. Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP, který upravuje pravidla pro vývoz vojenského materiálu z členských zemí, není dobře implementován a z jeho porušování neplynou žádné sankce, jak v září 2017 upozornilo usnesení Evropského parlamentu.

EU by se měla zaměřit spíše na výzkum, který pomůže porozumět a předcházet příčinám vzniku a trvání ozbrojených konfliktů a přispěje k jejich mírovému řešení. Je skutečně otázkou, zda právě militarizace rozpočtu EU povede k mírovému soužití ve světě zvyšující se sociální nestability a klimatických změn. Navíc by podle výzkumného institutu SIPRI stačilo 10 procent z celosvětového rozpočtu určeného ke zbrojení, aby bylo dosaženo zásadních změn v naplňování cílů udržitelného rozvoje.