Výměny výhružných prohlášení, zpřísňování sankcí, demonstrační cvičení, předvádění nových zbraní i opakující se novinové titulky s hrozbou války — to vše ve vztahu ke Korejské lidově demokratické republice diktátora Kim Čong-una (KLDR) teď nějakou dobu potrvá. Shodují se na tom analytikové velkých médií na základně vývoje v posledních dnech.

KDLR reagovala na srpnové „fire and fury“ vyhrocení ve vztazích s USA, jehož součástí byly i hrozby útokem na americkou základnu na Guamu a nové mezinárodní sankce, nikoliv ústupem, ale dalším stupňováním výhrůžných gest: nejprve vypálením balistické střely přes japonské ostrovy a nyní o víkendu dalším jaderným testem.

Režimní média přitom prohlásila poslední testovanou nálož za vodíkovou, tedy za mnohonásobně ničivější, než je klasická jaderná, a uvedla rovněž, že země pokročila v miniaturizaci nálože natolik, aby byla schopna vytvořit termonukleární hlavici právě pro balistickou střelu.

Vše pak doprovodily záběry Kim Čong-una u čehosi, co jako hlavice na balistickou střelu skutečně vypadá —  viz reprodukce níže.

Většina vědců dosud pochybuje, že KLDR termonukleární technologii zvládla a že dokáže plnohodnou vodíkovou pumu vyrobit, natož miniaturizovat do hlavice. Její poslední test byl ovšem objektivně nejsilnější z těch, které doposud provedla.

Z Jižní Koreje, kde se urychleně rozmísťují další baterie protiraketové obrany dodané Spojenými státy, přicházejí současně zprávy od tajných služeb, podle nichž chystá KLDR další tentokrát raketové testy. Příští sobotu má přitom režim v Pchjongjangu výročí svého vzniku a 10. října výročí ustavení Dělnické strany Koreje — státní svátky, během nichž KLDR v minulosti prezentovala nové zbraně.

„S ohledem na ostrá prohlášení z minulých týdnů si dnes nemohou západní mocnosti — a zvláště Spojené státy — dovolit nereagovat. Naznačuje se i eventualita válečného konfliktu, ten ovšem nikdo nechce (...) byť třeba už jen pro možnost, že by KLDR vybombardovala děly v reakci na první útok jihokorejský Soul. Nejpravděpodobnější je tak snaha o další, ještě důslednější izolaci Kimova režimu,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Jonathan Marcus, zahraničněpolitický expert stanice.

Jihokorejský prezident Mun Čen-in by měl v nejbližších dnech oznámit také vypovězení limitu, který v posledních dekádách omezoval mohutnost kinetických hlavic na jihokorejských raketách. V pondělí odpoledne hovořil na toto téma už s Donaldem Trumpem. Právě USA totiž garantují Jižní Koreji ochranu výměnou za dodržování příslušného limitu.

Spojené státy samotné se přitom aktuálně na útočnou válku dle pozorovatelů nechystají. Americká velvyslankyně při OSN v pondělí uvedla, že „je čas vyčerpat všechny diplomatické prostředky, než bude příliš pozdě“. Konkrétně chtějí teď USA předložit Radě bezpečnosti OSN novou přísnější rezoluci o dalším postupu vůči KLDR.

Hlasování o této rezoluci se podle BBC očekává až příští týden. Předpokládá se, že bude zahrnovat opět zpřísněné sankce.

„Jednou z možností (nových sankcí) je uzavření hranic korejskému textilnímu exportu. Další zákaz zaměstnávání severokorejských gastarbeiterů, jichž jenom v Číně pracuje na sto tisíc, nebo postihování všech firem, které s nějakým subjektem z KLDR obchodují. Právě toto teď naznačuje prezident Trump. Třetím stupněm je pak zastavení dovozu všech strategických surovin do země, zejména pak ropy. To by však postihlo velice jak importéry zejména z Číny, tak i severokorejskou populaci,“ uvedl v tematickém rozhovoru pro France24 John Nilsson-Wright, expert na východní Asii z britského Královského institutu mezinárodních vztahů.

Proč se nevyjednává

Jednou z alternativ dalšího vyhrocování je nová mezinárodní dohoda. Jedna taková založená na výměně ukončení vývoje jaderných zbraní za technologie a peníze platila mezi KLDR a USA v devadesátých letech, avšak zkrachovala.

Mezi mezinárodně-politickými analytiky se dosud vedou debaty, kdo mohl, respektive kdo více mohl, za to, že byla dohoda nakonec vypovězena — zda-li kovbojský přístup administrativy Bushe mladšího, nebo americký Kongres, ve kterém odmítla republikánská většina schválit demokratickému prezidentu Clintonovi nezbytné prostředky, anebo tehdejší režim Kim Čong-unova otce Kim Čong-ila, jenž už při náznacích odmítavého stanoviska Kongresu testy předčasně znovu rozeběhl.

Dohoda platí na každý pád za neúspěšnou a další pokus o ujednání — multilaterální rozhovory s účastí KLDR, USA, Ruska, Číny, Jižní Koreje a Japonska z dob Bushe mladšího — nedopadl o moc lépe.

V dnešní situaci navrhují další jednání s KLDR pouze Rusko a Čína, a navíc jen velice obecně — spíše se kloní k separátní deeskalaci situace nebo ke koordinovanému mezinárodnímu nátlaku, jenž ale nebude spočítat v úplné surovinové blokádě.

„Současný režim v Severní Koreji se jaderných zbraní nevzdá za žádných podmínek (...) Ví, že Indii, Izraeli a Pákistánu se podařilo tyto technologie vyvinou a udržet navzdory mezinárodním dohodám (...) a také ví, jakou pozici jim dané zbraně zajišťují. Ve střednědobém výhledu směřujeme ke stavu, kdy si Jižní Korea, ale možná i Japonsko, vymíní na USA rozmístnění amerických jaderných střel na svém území a  zacílení těchto raket na sever poloostrova,“ argumentoval v neděli na Al-Džazíře profesor Alexander Gillespie, expert na mezinárodní vztahy z Nového Zélandu.

Role Číny

Mezi agenturami rozšířený výklad, že režim v KLDR drží při životě jen Čína, která jej proto může též jednoduše rozložit, je dnes v odborné debatě vnímán jako jen částečně pravdivý. Role Číny v regionu je skutečně klíčová — z čínského území se dostává do KLDR devadesát procent ropy a potravin, čínské korporace těží v Koreji exkluzivně vzácné rudy a bez čínské asistence by nemohl fungovat žádný z exportních sektorů severokorejské ekonomiky.

Jak ale připomínají v pondělním Guardianu Tom Phillips a Wang Čen, i čínský režim je dnes tlačen do značné míry do kouta. Severní Korea je z jeho pohledu tradiční nárazníková oblast mezi územím vlastní Číny a americkou vlivovou zónou v Asii. I kdyby se Čína odhodlala vést vlastní vojenskou intervenci proti milionové armádě do hornaté země — čemuž brání krom jiného i kulturní blok, jelikož právě čínští „dobrovolníci“ vybojovali v 50. letech KLDR existenci, přičemž „za Koreu“ padl tehdy například i syn Mao Ce-tunga —, není zhrození Západu dosud tak velké, aby poskytl Číně bianco šek ohledně severokorejské budoucnosti.

Čínská reprezentace je navíc v současnosti zaneprázdněna vnitropolitickými záležitostmi — připravuje se totiž na 19. stranický sjezd, který začíná v polovině října. Obří setkání všech mocných v Číně se koná jednou za pět let a vždy odhalí, jakým směrem se bude ubírat politika v zemi v další půldekádě.

Mezi tvůrci čínské zahraniční politiky se vede nyní dle Toma Phillipse a Čen Wangové debata, kam až v taku na KLDR zajít. Jinou dimenzi získá tato otázka právě až po stranickém sjezdu, který posílí dle řady pozorovatelů ještě více pozici současného prezidenta a předsedy Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga.

V nejbližších dnech se ovšem nerozhodne, a tak i s přihlédnutím k čínské situaci platí, že vyhrocené napětí kolem KLDR teď ještě nějakou dobu potrvá.

Další informace:

BBC News North Korea nuclear crisis: US seeks tough UN approach

BBC News North Korea preparing more missile launches, says South

BBC News Can the world live with a nuclear North Korea?

CommonDreams.org 'No More Road Left' for Diplomacy, US Ambassador Tells Security Council

The Guardian South Korean media call for country to build its own nuclear weapons

The Guardian China is angry, but what can it do about North Korea?

Al-Džazíra Hydrogen bomb vs atomic bomb: What's the difference?

Al-Džazíra North Korea just had its sixth nuclear test. Now what?

Al-Džazíra North Korea's nuclear and missile tests

France24 Could China help resolve North Korea crisis?

The Washington Post South Korea’s defense minister raises the idea of bringing back tactical U.S. nuclear weapons

The Washington Post History lesson: Why did Bill Clinton’s North Korea deal fail?