Pokud se člověk nejmenuje zrovna James Bond nebo Margaretha Geertruida Zelleová (Mata Hari), dá se předpokládat, že upřednostňuje život v bezpečí. Aby se mohl věnovat rodině, práci, rozvíjet své záliby… Zvlášť my, obyvatelé poklidné střední Evropy, o tento benefit nechceme přijít. A chceme po politicích, aby jej hlídali.

Drtivá většina z nich se o to kontinuálně stará. Pak jsou ale též tací, co ze sebe potřebují udělat hrdiny větší než velké. Proto přehánějí, straší, šíří apokalyptické vize — a ve finále se blýsknou coby ti, kteří všem nepravostem učiní přítrž. Metoda stará jako lidstvo samo. Jen tentokrát navlečená na fenomény mezinárodního terorismu a migrace.

Hlavní titulek první strany MF Dnes 15. dubna hlásal: „Přetížené soudy. Kvůli uprchlíkům.“ A jak ve stejný den vypadal hlavní titulek první strany Práva? „Chovanec: Z kvóty 1600 migrantů jsme vzali 12, víc jich nepřijmeme.“ Pro srovnání ještě titulek k rozhovoru o týden staršího Práva s Tomiem Okamurou: „Vláda přijímá migranty, zhoršuje tím bezpečnost občanů.“ Začínáte se v tom ztrácet? Nedivím se. Těch dvanáct přijatých migrantů zhoršuje naši bezpečnost a přetěžuje soudy?

Žít klidně i beze zbraní

Není to trochu jinak? Není zátěží pro práci soudů drsná azylová politika České republiky, zejména praxe posledních let, včetně podmínek v uprchlických zařízeních? A jsou-li reálné problémy s cizinci na našem území, nejde spíš o slovanské příbuzné z Balkánu či Ukrajiny, kterým prostě nebyly důsledně vysvětleny naše zásady občanského soužití?