Listy stále žijí
Ivan ŠtampachDnešní dvojměsíčník Listy navazuje na tradici Literárek a skromně, ale vytrvale plní nevděčný úkol kultivovat veřejný prostor. Ivan Štampach rekapituluje jejich poslední číslo.
Pro generaci, která to již nepamatuje, je třeba připomenout, že Literární noviny vycházely od roku 1927, že v šedesátých letech natolik nedbaly na tradiční autocenzuru a posilovaly naděje na demokratizaci diktátorského pseudosocialismu, až je roku 1967 režim oficiálně zakázal. Tvrdí se, že rozjitřena situace kolem tohoto zásahu vyvolala změnu vedení komunistické strany a nastolení programu liberalizace. Brzy, během roku 1968, kdy i neoficiální dohled nad tiskem načas ustal, vycházely pod názvem Literární listy a poslední zbytky svobody vyjadřování před plným rozběhem „normalizace“ využívaly pod názvem Listy.
Listy se po definitivním zákazu přesunuly do exilu. K tomuto názvu se přihlásila redakce vedená Jiřím Pelikánem. Listy měly tehdy podtitul Časopis československé socialistické opozice.
Literární noviny se sice po listopadu 1989 obnovily, nepodařilo se však udržet je v linii navazující na dřívější směr. Byly odebrány Společnosti pro Literární noviny, která je vydávala, a jejich šéfredaktorovi Jakubu Patočkovi. Vše skončilo dramaticky: toto médium ovládli bývalí agenti StB a v současnosti jsou součástí konzervativního, nacionalistického, populistického mediálního bloku spjatého s Parlamentními listy. Na tradici Literárek navázali autoři a redaktoři po návratu z exilu a obvykle v šesti číslech za rok dlouhodobě vydávají dnešní Listy.
Současné Listy vede jeden z původních signatářů Charty 77 a postav listopadového obratu Václav Žák. V redakční radě najdeme mimo jiné taková jména jako Erazim Kohák, Antonín J. Liehm, Karel Skalický, Jiřina Šiklová a Alena Wagnerová. V těchto dnech vychází poslední číslo letošního čtyřicátého sedmého ročníku časopisu.
Časopis střídá texty, které se vracejí k vizi demokratické, liberální a spíše levicově orientované společnosti. Svůj pohled na ni nabízí tentokrát šéfredaktor v rozhovoru, který s ním pro Listy udělal redaktor Tiscali Jaroslav Bican. Interview nazvali Liberální demokracie na opuštěném nádraží (s. 23). Debata se točí kolem liberálních hodnot a hodnot republikánských v reakci na provokativní podnět Petra Pitharta.