Svoboda médií a kvalita novinářské práce jsou veřejně diskutovány na různých fórech. Naposledy se silným podnětem k debatě staly nahrávky dokládající, že předseda politického hnutí ANO a exministr Andrej Babiš úkoloval svá média, jak a o čem mají psát. Stát na krizovou situaci na poli žurnalistiky prakticky nereaguje. Ministerstvo kultury, které má média v gesci, v současné době vypisuje pouze dvě výběrová dotační řízení, která se letmo dotýkají mediálního provozu.

Prvním z nich je program na podporu vydávání knih, literárních časopisů a akcí. V minulém roce rezort kultury rozdělil mezi dvacet literárních časopisů třináct a půl milionu korun na podporu jejich činnosti. Nejvíce finančních prostředků — přes dva a půl milionu korun — obdržel literárně-kulturní čtrnáctideník A2, následovaný Literárním měsíčníkem HOST a Literárním obtýdeníkem TVAR, které získaly přes dva miliony korun. V letošním roce ministerstvo kultury v rámci dotačního řízení rozdělovalo o půl milionu korun víc. Výše zmínění největší příjemci se nezměnili a získali dotaci prakticky ve stejné výši.

Druhé výběrové dotační řízení odboru médií a audiovize v oblasti kinematografie a médií obsahuje okruh s názvem Popularizace mediální tvorby a profesionalizace médií, kam se v letošním roce přihlásil jediný žadatel o podporu — Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, které požaduje šedesát tisíc korun na projekt REPORT 2017. Což je národní soutěžní přehlídka rozhlasové publicistiky a dokumentu.

„Prioritou okruhu jsou rozvoj a popularizace mediální tvorby a propagace významných počinů v této oblasti. Dále jde o projekty umožňující vzájemnou výměnu zkušeností a informací mezi profesionály, kritickou reflexi oboru nebo zvyšování schopností a dovedností v mediální oblasti,“ napsala Deníku Referendum tisková mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková s tím, že v daném okruhu nelze získat podporu na vývoj a výrobu mediálních pořadů nebo provoz webových portálů. „Samostatné programy zaměřené výhradně na podporu kritické žurnalistiky ministerstvo kultury nevyhlašuje,“ dodala Cigánková.

Potřebujeme státní podporu kritické novinářské práce

Francouzská organizace Reportéři bez hranic na konci dubna vydala zprávu, která konstatuje, že po celém světě dochází k omezování svobody tisku. Česká republika v žebříčku, který organizace sestavuje, skončila na třiadvacátém místě ze sto osmdesáti hodnocených zemí. Oproti loňskému roku si pohoršila o dvě příčky. Za hlavní problém České republiky Reportéři bez hranic označili vstup předsedy hnutí ANO a bývalého ministra financí Andreje Babiše na mediální scénu, který „nakupoval noviny, aby upevnil svůj vliv“.

Tématu svobody médií se v minulých dnech dotkla i berlínská konference #digidemos (Kongres pro digitalizaci a demokracii), kterou pořádal sociálně demokratický think-tank Friedrich-Ebert-Stiftung.

Novinář, filmař a historik médií Lutz Hachmeister spolu s ředitelem Centra pro studium médií na londýnské King's College Martinem Moorem hovořili o potřebě státních grantů či programů na podporu kritické žurnalistiky. Argumentovali nezbytností plurality kvalitních mediálních obsahů, které jsou jednou z nezbytných podmínek pro zachování a další rozvíjení demokratické společnosti a státu. V České republice nic podobného neexistuje. Vyjma podpory médiím veřejné služby nevynakládá Česká republika v této oblasti žádné finanční prostředky.