Novinami proti otrokářství
Jan KulišZvolení Donalda Trumpa znamená mimo jiné i rozchod s některými tradicemi, jež byly dlouhá desetiletí spojovány s Amerikou. Třeba s tou, kterou založily noviny Horace Greeleyho před více než dvěma sty lety.
Komentáře světových deníků se předhánějí ve výčtu toho, co by se nikdy nestalo, pokud by již v minulosti platila imigrační pravidla nyní zavedená prezidentem Trumpem. Tak třeba, do USA by se nikdy nedostal otec Steva Jobse, politicky aktivní Syřan.
Současná situace podnítila také množství textů, obracejících se do vzdálenější minulosti a hledajících události a postavy, které formovaly americkou demokracii. Mezi ně patří i Horace Greeley. Greeley se proslavil jako vydavatel listu New York Tribune, ve své době nejvlivnějších amerických novin. Zemřel záhy poté, co se neúspěšně pokusil stát 19. prezidentem Spojených států amerických. Jeho život by přitom mohl být románovým vyprávěním o neústupném idealistovi.
Své noviny představil Horace Greeley v New Yorku v nepříliš přívětivou chvíli. Roku 1841, kdy je založil, již newyorským ulicím dominovaly velmi oblíbené listy New York Sun společně s New York Herald. V den v den prvního vydání deníku proti němu hrálo vše, dokonce i počasí: spustil se takový déšť, že si nového listu New York Tribune všiml jen minimální počet čtenářů. Peníze za první vydání se nevrátily a další New York Tribune vyšel až za několik dní.
Greeley se snažil vytvořit noviny, které jdou do hloubky, na jejichž stránkách se bude diskutovat o otázkách náboženství, politiky, sociálních reformách, družstevního vlastnictví, odborového hnutí nebo abstinenci. Jeho konkurence tiskla senzacechtivé články, kterými oslovila čtenáře daleko snadněji — ne nadarmo se o New York Sun hovoří jako o prvních bulvárních novinách.
Hlavního rivala představoval pro Greeleyho New York Herald. Ten se zaměřoval na čtenáře pocházející z nižších vrstev a na přistěhovalce. Stručnou angličtinou jim představoval politické dění a disponoval skvělou sítí zahraničních zpravodajů. Od nich se Greeleyho noviny odlišily jasným politickou profilací.
Místo aby oslovoval chudší vrstvy jednoduchou angličtinou, snažil se je vzdělávat. Usiloval o zlepšení jejich životů a příčiny problémů hledal v alkoholismu či hazardu, proti nimž na stránkách New York Tribune vystupoval. Sám byl abstinent a stal se i vegetariánem.
Na stránkách jeho novin redaktoři probírali vzdělání, pracovní podmínky, problémy přistěhovalců a kritizovali otrokářství a špatné postavení Afroameričanů. Manželka Mary vedle toho také přivedla Greeleyho k otázkám socialismu a feminismu.
Od novin k politické dráze
Své progresivní uvažování nakonec newyorský novinář a vydavatel přenesl do politiky. Jako přesvědčený „whig“ spoluzaložil republikánskou stranu, která se vymezila vůči otrokářům. Ta nese tento název podle Greeleyho návrhu dodnes. Republikáni jako strana vznikli v roce 1854. Stáli proti úřadujícímu prezidentovi Jamesi Buchananovi z demokratické strany, který hájil zájmy otrokářů na jihu.
Pokud se na republikány a demokraty díváme pouze současnou optikou, vypadá toto rozložení paradoxně. Republikáni obhajovali práva Afroameričanů a prosazovali státní regulace, zatímco demokrati se snažili rozšířit otroctví a umenšit státní zásahy. V současnosti tyto strany vnímáme na pravolevém spektru naopak. Může za to ideový posun, který strany završily po více než sto letech od občanské války.
Horace Greeley reprezentoval po krátkou dobu republikánskou stranu v dolní komoře Kongresu. Když roku 1872 dosáhl kandidatury na amerického prezidenta, vypadalo to na vrchol jeho kariéry. Nekandidoval však za republikány, ale za jejich odštěpek, Liberální republikánskou stranu, která vznikla po vnitrostranických neshodách. Podporu navíc získal i od demokratické strany, která začínala měnit své politické směřování. Především ale chtěla porazit republikány, kvůli čemuž nepostavila vlastního kandidáta a raději podpořila známého newyorského vydavatele.
Týden před volbami
Poslední týden před volbami se stal osudným nejen pro Greeleyho. Šlo o historicky první americké prezidentské volby, v nichž kandidovala žena — téměř sto padesát let před Hillary Clintonovou. Onou ženou byla Victorie Woodhullová, kterou za to tři dny před konáním voleb zatkla policie.
Stejný týden postihla Greeleyho rodinná tragédie. Jeho žena, která se po své návštěvě Evropy potýkala s dlouhodobou nemocí, jí krátce před volbami podlehla. Prezidentský kandidát Greeley propadl zoufalství.
Ve volbách pak následovala drtivá porážka. Greeley v zármutku ze smrti své ženy zemřel ještě předtím, než hlasoval sbor volitelů. Greeleyho volitelé následně hlasovali pro různé kandidáty, hlavně z řad demokratů.
Horace Greeley se tak stal jediným americkým prezidentským kandidátem, který zemřel v průběhu volebního procesu. Jeho New York Tribune však inspiruje dodnes, zejména svým nebojácným hlásáním principů emancipace, jež Horace Greeley protknul se svou prezidentskou kandidaturou a za které bojoval až do posledního dne života. Větší kontrast s Donaldem Trumpem bychom asi hledali jen těžko.