Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v úterý na další ze série bilančních schůzek setkal s ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO). Hovořili spolu především o budování a přípravě výstavby dopravní infrastruktury. Sobotka řekl, že jej mrzí, že se ministerstvu dopravy nepodařilo zahájit stavbu na žádném z prioritních úseků, pro který vláda u Evropské komise vyjednala výjimku pro opakování procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Premiér, ani ministr dopravy se při bilancování nevyhnuli kritice občanských sdružení, které podle jejich názorů brzdí výstavbu v České republice.

„Když jsme nastoupili před čtyřmi lety, setkali jsme se s kritickým zanedbáním přípravy výstavby klíčové dopravní infrastruktury. S tímto neblahým dědictvím bývalého ministra Víta Bárty jsme se v minulých letech museli vyrovnávat. Proto jsme také dnes nejvíce času strávili diskusí o všech klíčových dopravních stavbách, na kterých ministerstvo pracuje,“ řekl po skončení jednání s Ťokem předseda vlády.

Sobotka ocenil, že se za poslední čtyři roky podařilo zprovoznit sto dvacet kilometrů dálnic a silnic první třídy a nastartovat výstavbu dalších zhruba dvě stě třiceti kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. „Výsledek působení naší vlády je ten, že výrazným způsobem pokročila připravenost výstavby dopravních staveb,“ dodal premiér.

Sobotka dále hovořil o souboru klíčových dopravních staveb, pro které vláda vyjednala u Evropské komise výjimku pro opakování procesů posouzení vlivů na životní prostředí. „Mrzí mě, že na žádném z těchto prioritních úseků nebyla zahájena výstavba. Ministr dopravy mě informoval, že stavba na některých úsecích bude zahájena na konci tohoto roku,“ řekl. Za jeden z důvodů zpoždění označil obstrukce ze strany občanských sdružení. „Není to tedy jen otázka připravenosti, ale i otázka zlé vůle a snahy blokovat některé stavby za každou cenu,“ pokračoval Sobotka.

Během tiskové konference premiér i ministr dopravy zmínili zvýšení finanční podpory pro rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Pro jejich opravy ministerstvo za čtyři roky vlády Bohuslava Sobotky vyčlenilo necelých jedenáct miliard korun. Sobotka dále ocenil schopnost rezortu dopravy čerpat evropské a strukturální fondy. A krátce se pozastavil i u rozvoje rychlých železnic a vyjednávání se sousedním Německem o modernizaci dopravních koridorů.

„Debatovali jsme také o legislativě. Viděl jsem mapu, kde jsou vyznačené úseky, které jsou různými způsoby blokovány. Těch úseků je celá řada. A já si myslím, že pokud máme v naší zemi jednou postavit rychlou železnici, tak musíme dosáhnout úpravy zákonů, které se týkají povolování výstavby klíčových dopravních staveb,“ řekl Sobotka s tím, že příští vláda by měla pokračovat v nastartovaných změnách stavební legislativy. Jeho názor podpořil i ministr dopravy.

Na dotaz Deníku Referendum, zda je v zájmu České republiky, aby občané, spolky a obce po schválení novely stavebního zákona a novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, přišly v zájmu budování nové infrastruktury o další práva se ke stavebním záměrům vyjadřovat, odpověděl předseda vlády vyhýbavě. „Naše legislativa je nastavena tak, aby se všichni skutečně vyjádřit mohli. Otázka je, zda máme připouštět opakované vyjadřování a opakované napadání staveb. Vedeme tedy diskusi o efektivním nastavení systému. Je třeba analyzovat, v jakých fázích stavby dochází ke zpožďování a proč,“ řekl Sobotka. A dodal, že ne vždy se ekologické spolky zapojují do rozličných řízení v zájmu ochrany životního prostředí. „My nechceme omezovat občanskou společnost,“ doplnil premiérova slova Ťok s tím, že je třeba se bránit zbytečným obstrukcím.

↗

Ministr dopravy Dan Ťok nebyl s to předložit zákon o liniových stavbách. A nedařilo se mu ani v případě přípravy soutěže na nového poskytovatele mýtného systému. Foto Twitter Bohuslava Sobotky

Ministerstvo dopravy neplnilo své úkoly

Ministerstvo dopravy v rozporu s Programových prohlášením vlády nebylo schopno připravit zákon o liniových stavbách, který měl zjednodušit proces administrativního vyřízení stavebního povolení liniových staveb včetně posouzení vlivu na životní prostředí a vykupování pozemků. Ministr Ťok již před více než rokem veřejně přiznal, že zákon do konce volebního období schválen nebude. Politické hnutí ANO, ač na přípravu a projednání daného zákona mělo několik let, kdy jím nominovaní ministři stáli v čele rezortu, ve svém volebním programu znovu slibuje, že zákon o liniových stavbách tentokrát již prosadí.

Ťokovi se nedařilo ani v případě soutěže na nového poskytovatele mýtného systému. Přestože sliboval, že tendr vypíše do konce roku 2015, nestalo se tak. Ministerstvo dopravy nebylo schopno vypsat požadovanou technologicky neutrální soutěž, která by umožnila, aby se do ní přihlásily i společnosti, jež na rozdíl od firmy Kapsch poskytují mýtný systém na bázi satelitní technologie. Jelikož hrozilo, že by stát nebyl s to po roce 2016 zabezpečit výběr mýta, ministerstvo dopravy bez soutěže prodloužilo o tři roky smlouvu se společností Kapsch. Tento postup kritizovala opozice i někteří členové vlády. Uzavřenou zakázkou se rovněž zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tendr na nového poskytovatele mýtného systému se Ťokovi podařilo vypsat teprve před třemi měsíci.

Další kritiku si ministr Ťok vysloužil za návrh na vytvoření státní půjčovny vlaků. Ministerstvo dopravy plánovalo, že vlaky by v budoucnu již nekupovaly přímo dopravci, ale stát, který by jim je půjčoval. Klíčová výhoda měla spočívat v úspoře peněz. Zatímco nyní nakupují České dráhy především pomocí rámcových smluv, stát by tak činil skrze velké soutěže na předem stanovený počet kusů souprav.

Proti se však postavila sociální demokracie společně s odbory, neboť se obávaly, že zřízení půjčovny vlaků ohrozí zaměstnanost na železnici. Návrh ministerstva dopravy by navíc podle odborářů znamenal zcela zásadní znevýhodnění národního dopravce, tedy Českých drah, a naopak by na jejich úkor značně zvýhodnil nové subjekty, které by chtěly vstoupit do oblasti železniční dopravy.

V neposlední řadě lze zmínit, že Ťok letos na jaře obdržel anticenu Ropák roku 2016, kterou již pětadvacet let uděluje ekologické sdružení Děti Země. Vítězství v anketě si vysloužil zablokováním zařazení lokality Louka u Přelouče do soustavy chráněných území NATURA 2000 „Jestli jsem získal Ropáka za to, že nechci speciální režim ochrany pro modrásky u Přelouče, které náš resort pomohl přesunout podle požadavků ekologů na náhradní místo, kde spokojeně žijí stejně jako v řadě jiných lokalit, pak jsem s cenou ještě mnohem spokojenější,“ komentoval tehdy udělení ceny Ťok.