Ministři Sobotkovy vlády budou ve středu jednat o speciální novele zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Jejím účelem je jedenácti dopravním stavbám udělit rychle ověřovací stanovisko a nečekat na nový posudek EIA.

Ekologové upozorňují, že jde o návrh, který je v přímém rozporu s evropskou legislativou, popírá její smysl i cíl. Podle nich to může být také důvodem pro zastavení financování staveb z fondů EU. Pokud vláda novelu schválí, plánuje ji předložit poslancům na mimořádné schůzi ke schválení ve zrychleném režimu koncem května.

Problémy s posudky EIA mají 98 dopravních staveb za 130 miliard korun, které vznikly ještě podle zákona z roku 1992. V současné době je nutné, aby stavby prošly celým procesem EIA podle evropské legislativy. Ministři dopravy a životního prostředí ale předpokládají, že by to pro zahájení staveb mohlo znamenat citelné zdržení.

O posouzení jejich vlivů na životní prostředí má proto rozhodnout výhradně vláda. Tedy bez zahrnutí posouzení variant tras, a bez možnosti veřejnosti vyjádřit své připomínky. „Postup vlády je v rozporu s evropskou směrnicí,“ reagují zástupci asociace Zelený kruh. Nahrazení EIA u konkrétní stavby zákonem je totiž možné pouze ve výjimečných situacích.

Podle ministerstva dopravy se má výjimka vztahovat na deset silničních a jednu železniční stavbu. Do seznamu patří například stavba obchvatu Českých Budějovic, dostavba další části Pražského okruhu, pokračování královéhradecké dálnice D11 nebo obchvat Frýdku Místku.

„Odsunutí výstavby těchto dopravních staveb by mělo přímý dopad na lidi, kteří v daném regionu žijí a trpí tím, že nám stále chybí důležitě části silniční infrastruktury. Tyto stavby jsou ale klíčové i pro Evropu, protože jsou součástí evropské dopravní sítě, nejde tedy jen o zájem České republiky,“ vysvětluje ministr dopravy Dan Ťok.

Podle ekologů ale zavádění dalších výjimek pro několik konkrétních staveb znepřehledňuje a komplikuje již tak složitá pravidla. Právní nejistota vede k velké chybovosti úřadů a je tak jednou z příčin zdlouhavého rozhodování o stavbách. Kromě toho podobný zákon o jedné konkrétní stavbě, o nové vzletové a přistávací dráze v Praze-Ruzyni, Ústavní soud před sedmi lety zrušil.

„Úředníci se musí přestat vymlouvat a začít pracovat na posouzení projektů. Navrhovaná výjimka pro vybrané a mnohdy kontroverzní stavby je v rozporu s evropskou legislativou, která požaduje odpovědné posouzení záměrů za účasti veřejnosti, nikoliv jejich urychlené neposouzení. Momentálně u nás neprobíhá živelní pohroma, takže vysvětlovat Evropské komisi přijetí zákona výjimečnou situací má mizivou šanci na úspěch,“ myslí si Daniel Vondrouš.

Pavel Černohous pak připomíná, že kvůli nerespektování základních evropských pravidel nedokázala Česká republika přesvědčit Evropskou unii, aby financovala některé hlavní dopravní stavby. „V rámci hašení problému se snaží vymýšlet a vyjednávat pouze výjimky, jak tato pravidla obejít.“

Nepochybuje přitom, že nezbytným základem úspěchu a rychlosti příprav stavby je mimo jiné právě také komunikace o jednotlivých variantách se všemi, na které stavba bude mít významný dopad, tedy s občany, obcemi i s úřady chránícími životní prostředí.

„Dobře připravená stavba pak nebude mít opakující se problémy v dalších povolovacích řízeních a její příprava tak nebude trvat patnáct či dvacet let,“ uzavírá Černohous.