Novelu stavebního zákona kritizuje také zástupce ombudsmanky

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček tvrdí, že ministerstvo pro místní rozvoj v posledních deseti letech v legislativní práci opakovaně selhalo. Z hlediska funkčnosti a úrovně zpracování tak prý zůstává nepřekonán stavební zákon z roku 1976.

(vd)

22.10.2015 14:12

Stavba

Stanislav Křeček ve čtvrtek zdůraznil, že ministerstvo pro místní rozvoj překládá již třetí zásadní novelu za posledních osm let. Foto Wikimedia Commons

Po ekologických organizacích kritizuje novelu stavebního zákona také zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Ekologové upozornili například na to, že zákon brání všem kromě vlastníků nemovitostí napadat nezákonnost územních plánů, ruší povinné veřejné projednávání jak v rámci procesu EIA, tak i při povolování stavby. Mimo jiné má být veřejnost vyřazena i z rozhodování o kácení dřevin kvůli velkým stavbám.

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček ve čtvrtek zdůraznil, že ministerstvo pro místní rozvoj překládá již třetí zásadní novelu za posledních osm let. I tato, aktuálně projednávaná, má podle ministerstva urychlit proces výstavby. Vzhledem k tomu, že ke stejnému cíli měly vést i obě předchozí novely, vyvolává to podle Křečka otázku po smysluplnosti častých změn.

Zástupce veřejné ochránkyně práv ministerstvu v souvislosti s novelou rovněž vytýká, že chybí především analýza příčin pomalosti schvalovacích procesů. Není zřejmé, zda jde o problém právního předpisu, zda jsou rezervy na straně úřadů nebo do jaké míry jde pomalost schvalování na vrub také nedostatečné součinnosti ze strany samotných investorů.

„Z podnětů, kterými se zabývám, vyplývá, že zavádění novinek jako územní souhlasy, certifikáty autorizovaných inspektorů, veřejnoprávní smlouvy nebo zrušení kolaudačního řízení vedlo v řadě případů k vleklým konfliktům,“ uvedl Křeček s tím, že to v konečném důsledku to vedlo k celkovému prodloužení výstavby a k prohloubení právní nejistoty všech účastníků řízení.

Podle jeho názoru ministerstvo pro místní rozvoj v posledních deseti letech v legislativní práci opakovaně selhalo, neboť jím připravené změny k urychlení procesu výstavby nepřispěly. Z hlediska funkčnosti a úrovně zpracování tak podle Křečka zůstává nepřekonán původní stavební zákon z roku 1976.

Trend neustálých změn právní úpravy je zvlášť zřetelně vidět na záměru novelizovat současně se stavebním zákonem i zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ten byl podstatně změněn k 1. dubnu letošního roku. Návrh tedy vzniká prakticky bezprostředně, aniž by vůbec byl ponechán čas na vyhodnocení reálného fungování současné úpravy v praxi.

„Podle mých zkušeností obvykle dokáže rozhodování úřadů spolu s judikaturou správních soudů usměrnit praxi žádoucím způsobem. To ale vyžaduje čas. Nemůže to fungovat v prostředí, kde jsou právní předpisy neustále novelizovány,“ kritizuje zástupce veřejné ochránkyně práv.

V připomínkách k návrhu novely stavebního zákona ministerstvo upozornil, že zásadní vliv na délku projednávání stavebního záměru mají opravné prostředky, tedy právo bránit se, které nelze účastníkům řízení vzít. Z tohoto důvodu Křeček pochybuje, že připravovaná novela nějak zásadně urychlí proces výstavby, jak si ministerstvo slibuje.

Novela stavebního zákona je rozsáhlá a ministerstvo plánovalo značné množství změn. Svědčí o tom fakt, že proti návrhu novely bylo uplatněno téměř 2500 připomínek, z toho 1800 zásadních, a vypořádání připomínek trvalo pět dnů.

„Také my jsme uplatnili řadu připomínek, v nichž jsme uplatnili zkušenosti z šetření stížností. Musím kvitovat, že Ministerstvo pro místní rozvoj jich většinu akceptovalo a zohlednilo i řadu připomínek dalších odborných orgánů a institucí, takže se nakonec podařilo z návrhu odstranit nejproblematičtější části,“ shrnuje zástupce ombudsmanky a dodává, že i přesto novela přinese významné změny jak pro velké investory, tak pro drobné stavebníky a další osoby dotčené stavební činností.

Některé změny budou klást větší nároky na aktivní přístup k obraně vlastních zájmů, na obezřetnost lidí ve vztahu ke stavebním činnostem v okolí. Některé další změny mohou být zkouškou pro samosprávy obcí a jejich odpovědnost za urbanistický rozvoj. Novela však přináší i změny, které podle zástupce veřejné ochránkyně práv odezvu v praxi vůbec nezaznamenají, protože budou pro investory příliš náročné a nákladné.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.