Novela stavebního zákona omezí práva občanů a posílí pozici inspektorů

Vratislav Dostál

Ekologické organizace upozorňují, že novela stavebního zákona ministerstva pro místní rozvoj vrací Českou republiku do doby, kdy libovůle autorizovaného inspektora placeného investorem byla nad zákonem, mocí obcí, soudů i občanů.

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá novelu stavebního zákona, kterou ostře kritizují ekelogické organizace. Návrh ministryně Karly Šlechtové totiž omezí práva občanů a naopak posílí postavení autorizovaných inspektorů. Ti by měli nově získat dokonce i pravomoc umisťovat stavby a nahrazovat v tom stavební úřady. Inspektoři pracují přímo pro investory a jsou jimi placeni, nejde o nezávislý státní úřad.

Pravidla pro inspektory byla přitom zpřísněna sotva před třemi lety v reakci na skandál se záměrným zneužíváním jejich pravomocí a nezákonným certifikováním staveb. Symbolem nezákonného jednání některých inspektorů se stalo certifikování stavby Bauhausu v Brně-Ivanovicích. Provedl jej inspektor Milan Teigiser, který ignoroval sousedy, územní plán i stavební zákon.

„Obrovský hobbymarket Bauhaus postavený proti vůli občanů městské části Brno-Ivanovice, nezákonně vykácené stovky stromů v Brně-Líšni, mrakodrapy v Praze na Pankráci, proti kterým vystoupilo i UNESCO — to je jen několik málo příkladů toho, jak vypadala práce autorizovaných inspektorů předtím, než i oni byli donuceni respektovat zákony. Ministerský návrh nás vrací zpět do doby, kdy libovůle autorizovaného inspektora placeného investorem je nad zákonem, mocí obcí, soudů i občanů,“ připomíná Milan Štefanec z Nesehnutí.

„Na ministerstvu pro místní rozvoj buď panuje kolektivní ztráta paměti, nebo chce ministryně Šlechtová otevřít další díru pro některé autorizované inspektory, kteří si v minulosti udělali byznys z porušování stavebního zákona," doplňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

A připomíná, že ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z hnutí ANO předložila návrh, kterým jde přímo proti programovému prohlášení vlády. V něm se totiž uvádí, že „vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí ...“.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby inspektoři mohli rozhodovat nejen o povolení stavby (nahradit stavební povolení), ale také již o jejím umístění (nahradit územní rozhodnutí stavebního úřadu). O umisťování staveb mohou nyní rozhodovat pouze stavební úřady.

Návrh ministryně Šlechtové navíc umožňuje stejnou právní kličku, kterou někteří autorizovaní inspektoři používali v minulosti pro pokoutné vydání certifikátu bez vědomí sousedů a dotčené veřejnosti. Ekologové přitom připomínají, že mimořádná kontrola samotného ministerstva odhalila porušování zákona u šesti z dvanácti inspektorů.

Díra v zákoně byla v roce 2012 opravena a stavební úřady nyní musí formálně stvrzovat, že nedošlo k porušení práv subjektů dotčených stavbou. Návrh Šlechtové na územní řízení v režii inspektorů však žádnou takovou pojistku neobsahuje a ještě k tomu umožňuje vyřadit z připomínkování přímé sousedy plánované stavby.

Navíc v praxi jsou vlivy staveb dotčeni nejen přímí sousedi, ale větší okruh lidí. Je běžné, že přímým sousedem stavby bývá pouze stát, kraj či obec jako majitel silnice a rodinné domy za několik metrů širokou silnicí již nikoliv. Tato definice sousedů (jako vlastníků pozemků se společnou hranicí) v minulosti vedla k masivnímu obcházení zákona a proto tuto konstrukci Ústavní soud zrušil. Ministerstvo pro místní rozvoj tak ignoruje ústavně zaručená práva občanů.

Hnutí DUHA, Nesehnutí a Zelený kruh zdůrazňují, že uzemní řízení bývají často ještě zásadnější než stavební, neboť primárně rozhodují o stavbě jako takové, o její velikosti a poloze a tedy i o jejím vlivu na okolí. Nejde tedy zdaleka jen o technické posouzení způsobilosti stavby, ale o zásadní rozhodnutí, které musí zvážit veřejný zájem i zájem investora.

„Novela sice pravomoc autorizovaného inspektora omezuje na tzv. zjednodušené územní řízení, ale i v jeho režimu lze umístit dokonce i hypermarket, pokud úřady neuloží posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Posuzování EIA u hypermarketů však v minulosti proběhlo jen výjimečně a u největších záměrů,“ upozorňují ekologické organizace.

Nekontrolovatelný proces vydání certifikátu, kde určující je zájem inspektora stavbu povolit, také umožňuje pozměnit reálné parametry stavby oproti původní dokumentaci ověřené úřady. V kauze Bauhaus Brno-Ivanovice tak byl postaven mnohem větší obchod, než umožňuje územní plán a územní rozhodnutí — zjistila to studie zadaná městem Brnem.