Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v pondělí na další z bilančních schůzek setkal s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Diskutovali spolu o posilování dohledu nad činností exekutorů, zkracování průměrné délky civilního řízení nebo o pokrocích v oblasti vězeňství.

„Jsem rád, že se podařilo udělat několik opatření, která posilují ochranu práv věřitelů, a posílit dohled nad činností exekutorů,“ řekl v úvodu tiskové konference Sobotka. Ocenil, že se ministerstvu spravedlnosti podařilo v posledních třech letech zkrátit dobu civilního řízení zhruba o dvacet procent. „Jeden z důvodů, který k tomu přispěl, bylo posílení administrativního zázemí soudů,“ vysvětlil premiér.

Sobotka rovněž pozitivně hodnotil, že se Pelikánovi podařilo dosáhnout značného pokroku v oblasti vězeňství. Zmínil přijetí strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025, jejímž cílem je mimo jiné snížit recidivu vězňů zhruba o padesát procent prostřednictvím vyšší zaměstnanosti. Premiér řekl, že v době mandátu jeho vlády vzrostla zaměstnanost vězňů přibližně o třicet procent a dnes je zhruba devět tisíc vězňů externě zaměstnáno. Ministr Pelikán doplnil, že hodlá ještě do konce volebního období vládě předložit novou koncepci fungování probační a mediační služby, který by měla doplnit již schválenou koncepci vězeňství.

V závěru tiskové konference předseda vlády řekl, že jej mrzí, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo schválit dvě významné novely zákonů — novelu insolvenčního zákona a novelu zákona o znalcích a tlumočnících. „Oba návrhy zákonů jsou připravené, proto věřím, že ať volby dopadnou jakkoli, tak budou tyto zákony brzy prosazeny,“ dodal ministr spravedlnosti.

Pelikánovy nesplněné úkoly

Premiér Sobotka na poslední bilanční schůzce s ministrem spravedlnosti, která se odehrála v listopadu minulého roku, řekl, že „řada důležitých opatření, která jsou zásadní pro životy občanů, zatím nebyla dotažena do konce“. Ve výčtu zmínil mimo jiné novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem mělo být zpřístupnění institutu oddlužení většímu množství dlužníků. Návrh zákona měl umožnit oddlužení tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon neurčoval procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen.

Vláda novelu zákona schválila na počátku února. Její projednávání ve Sněmovně však uvízlo v prvním čtení. Poslanci a poslankyně pravicové opozice návrh zákona kritizovali a bránili jeho postoupení do dalšího čtení. Označovali jej za generální pardon dlužníkům a morální hazard. Vládní koalice se nakonec v polovině června shodla, že od snahy o projednání novely insolvenčního zákona ustoupí. Na stejném jednání sociální demokracie, lidovci a politické hnutí ANO vzdaly i pokusy o prosazení zákona o sociálním bydlení nebo zákona o zálohovaném výživném.

Ministerstvu spravedlnosti se dále nepodařilo prosadit nový zákon o státním zastupitelství, ač to byl jeden ze závazků Programového prohlášení vlády. Zákon měnil strukturu státního zastupitelství, rušil vrchní státní zastupitelství a naopak zřizoval celorepublikové Speciální státní zastupitelství, které mělo být zaměřené na nejzávažnější formy hospodářské kriminality a korupci. Počítal rovněž s posílením postavení a zodpovědnosti státních zástupců, zaváděl funkční období vedoucích státních zástupců nebo jejich kárnou zodpovědnost a povinná výběrová řízení. Přestože se jednalo o jednu z vládních priorit a zákon byl Sněmovně doručen již na jaře minulého roku, nebyl projednán ani v prvním čtení.

Rezortu spravedlnosti se navíc dlouhodobě nedařilo nelézt dodavatele elektronických náramků pro vězně. Teprve před dvěma měsíci ministerstvo znovu vybralo formu SuperCom, která v rámci výběrového řízení zvítězila již počátkem roku. Tehdy však Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepravomocně posouzení vybrané společnosti zrušil z důvodu netransparentního postupu.

Ministr Pelikán rovněž v minulých letech čelil kritice ze strany poslanců a poslankyň kvůli nedostatečné účasti na jednání sněmovních výborů. Výhrady k jeho práci v čele rezortu měli i čelní představitelé české justice. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa řekl, že Pelikánovo vedení ministerstva je nekompetentní a bezradné. Naposledy byl kritizován kvůli výroku, že cílem žádosti policie o vydání jeho stranických kolegů Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání byla snaha ovlivnit sněmovní volby.