Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v pondělí po schůze s ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) sešel k bilančnímu jednání rovněž s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem. Na tiskové konferenci premiér hovořil o vysoké úrovni spolupráce mezi Úřadem vlády a Černínským palácem při formování české zahraniční politiky. Ocenil, že se Zaorálkovi podařilo připravit a prosadit dlouho chybějící zákon o zahraniční službě. Zmínil rovněž rozvoj přátelských vztahů se sousedy České republiky, konkrétně s Německem.

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo naplnit hlavní cíle, které jsme si stanovili v programovém prohlášení vlády,“ řekl Sobotka. „Pokud jde o českou zahraniční politiku,“ pokračoval, „tak ta má dvě klíčové kotvy. První kotvou je členství České republiky v Evropské unii, druhou pak členství v Severoatlantické alianci. Členství v těchto dvou klíčových organizacích garantuje stabilitu a prosperitu naší země.“ Vláda podle Sobotkových slov měla ambici být v těchto organizacích aktivním členem, ovlivňovat jejich vývoj a další směřování. A dle premiérova hodnocení ji i naplnila.

Sobotka dále zmínil rozvíjení dobrých vztahů se sousedními zeměmi. Konkrétně hovořil o strategickém dialogu se Spolkovou republikou Německo, Slavkovském formátu s Rakouskem a Slovenskem a o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny. „V4 je klíčový formát regionální spolupráce. Jeví se jako důležitá platforma, kterou jsme využívali pro prosazování našich názorů na úrovni celé Evropské unie,“ dodal Sobotka.

Peníze na rozvojovou spolupráci stále chybí

„Česká republika je velmi dobře hodnocena, pokud jde o otázku naší humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Jsem rád, že jsme jasně dokázali při naší pomoci v uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku nebo v Libanonu, že jsme země, která je solidární. Že jsme připraveni pomáhat tam, kde je to skutečně efektivní,“ konstatoval Sobotka. Pozitivně se o české rozvojové spolupráci vyjadřoval i ministr zahraničních věcí. Zmiňoval především její účelnost, efektivní a transparentní využívání finančních prostředků.

V současné době jsou však české příspěvky na zahraniční rozvojovou spolupráci jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Hůře než Česká republiky si vedou jen další státy Visegrádské čtyřky, ekonomickou krizí oslabené Řecko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Podle závazku přijatého v roce 1970 všemi státy Organizace spojených národů by měly všechny vyspělé země vyčlenit na zahraniční rozvojovou spolupráci 0,7 procenta svého národního důchodu. Příspěvek České republiky představoval v roce 2016 podle údajů ministerstva zahraničních věcí zhruba 0,14 procenta domácího národního důchodu.

„S ministerstvem financí mám válku kolem rozvojové spolupráci dlouhodobě. Proto nepředpokládám, že by se nám ještě v tomto volebním období podařilo její rozpočet nijak zvýšit. Ministr financí Ivan Pilný je zásadně proti tomu. Navíc už nám nezbývá mnoho času, program vlády je přeplněný a čekají nás těžké debaty o růstu platů,“ odpověděl Zaorálek na otázku Deníku Referendum, zda se pokusí využít přebytku státního rozpočtu k posílení rozpočtu ministerstva s důrazem právě na humanitární a rozvojovou pomoc.

Sobotka se Zaorálkem se rovněž dotkli některých bodů, které se zcela naplnit nepodařilo. „Premiér mi na jedné schůzce říkal: Pamatuj se, že tvým hlavním úkolem je mír. Protože diplomacie je tady proto, aby pomáhala zastavit násilí. Tady musím říct, že tohle se mi nepovedlo,“ řekl Zaorálek s tím, že se česká diplomacie usilovně snažila k míru svým konáním dopomáhat. Sobotka na závěr zmínil jako jedno z témat, kterým se bude muset zabývat příští vláda, nízké zastoupení Čechů a Češek ve strukturách Evropské unie.