„Potvrdila se správnost našeho rozhodnutí post ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu obnovit,“ hodnotil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ani ne roční působení Jana Chvojky (ČSSD) na čtvrté bilanční schůzce se členy svého kabinetu. Chvojka se úřadu chopil v listopadu 2016, kdy vystřídal odvolaného Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Sobotka ocenil hlavně ministrovy kroky v oblasti legislativy. Za nejvýznamnější označil schválení zákona o státní službě, novelu zákona o střetu zájmů a novelu zákona o financování politických stran. Všechny tři normy ve své funkci připravil ještě Chvojkův předchůdce Jiří Dienstbier. Jeho práci coby ministra pro lidská práva ocenili jak Sobotka, tak Chvojka.

V oblasti lidských práv a menšin politici chválili pokroky v ochraně práv zdravotně postižených lidí a schválený odkup vepřína v Letech u Písku. Jako neúspěchy jmenovali neprosazení zákona o sociálním podnikání, který patřil v době Chvojkova nástupu mezi priority rezortu, o sociálním bydlení nebo novelu insolvenčního zákona. Uznali, že prostor pro zlepšení je i v problematice sociálně vyloučených oblastí.

„Běží příprava na využití prostředků z evropských fondů, rozšířil se počet obcí, s nimiž stát při řešení problémů sociálně vyloučených oblastí spolupracuje. Řada obcí, jichž se problém týká, ale s Agenturou pro sociální začleňování nadále nespolupracuje, od té se přitom odvíjí právě možnost evropských dotací,“ uvedl premiér.

Neviditelný, udržovací

Pokud jde o práva zdravotně postižených, oba politici vyzdvihli prosazení pravomoci ombudsmanky dohlížet na dodržování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a zvýšení příspěvků na péči o deset procent. Chvojka připomněl i odvrácení povinnosti EET od podnikatelů se zrakovým postižením a — jakožto otec dvojčat — zvýšení příspěvků pro rodiče vícerčat. „Na pana ministra si nemůžu stěžovat. Je ve funkci krátce, ale podílel se na prosazení opčního protokolu i na prosazování zákonů spadající pod ministerstvo práce a zdravotnictví. Vždy je ochoten se sejít a dobrou práci odvedl i ve výboru pro osoby se zdravotním postižením,“ uvedl pro Deník Referendum Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.

„Zatímco Dienstbier měl alespoň nějaké nápady, které se snažil prosadit, ač neměl podporu, za Chvojkou nic nezůstalo. Sice prosadil pravomoc ombudsmanky monitorovat dodržování práv osob se zdravotním postižením, ale nepokusil se získat podporu pro celkové rozšíření jejích pravomocí. Jeho působení bylo udržovací, se snahou nikoho moc nenaštvat,“ zhodnotil pro Deník Referendum stínový ministr pro lidská práva Strany zelených Michal Berg.

„Z mého pohledu nebylo o panu Chvojkovi moc slyšet a nebylo ho ani moc vidět. Myslím, že to byl záměr. V oblasti LGBT práv byl nečinný. Za jeho ministrování nepřišel na jednání Rady vlády pro lidská práva ani jeden podnět týkající se zlepšení situace LGBT osob. Jako zásadní neúspěch hodnotím fakt, že jako ministr pro lidská práva nebyl schopný dojednat zařazení návrhu na změnu zákona o registrovaném partnerství na jednání Sněmovny. Byli to poslanci a poslankyně ČSSD, kteří tuto novelu fakticky pohřbili,“ vyjádřil se pro Deník Referendum Czeslaw Walek, předseda Prague Pride.