Vláda minulý rok schválila Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích. V pondělí ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) předloží jeho první vyhodnocení. Plán pro minulý rok stanovil celkem pětadvacet úkolů, z nichž však byly splněny pouhé čtyři. „V prvním roce účinnosti Akčního plánu se v plné míře dané úkoly nepodařilo naplnit a velká část z nich nebyla splněna vůbec,“ uvádí samotný materiál.

Ze zprávy Komise Rady Evropy pro genderovou rovnost vyplývá, že Česká republika v evropském srovnání počtu žen v rozhodovacích pozicích obsazuje spodní příčky. Tento problém lze dobře ilustrovat na státní správě. V minulém roce na jednotlivých ministerstvech pracovalo celkem osmdesát náměstků a pouze jednatřicet náměstkyň. Pozici státní tajemnice vykonávala jediná žena proti čtrnácti mužům. Ředitelek odborů ve státní správě bylo loni evidováno sto šedesát, kdežto stejnou pozici zastávalo tři sta čtyřiatřicet mužů. Ženy dominovaly pouze na nejnižší, referentské úrovni.

Situace mimo státní správu je prakticky totožná. Z údajů Evropské komise z minulého roku vyplývá, že průměrný podíl žen ve vedení těch největších společností v rámci Evropské unie byl přes třiadvacet procent. V České republice podíl žen činil necelých devět procent. Což představuje třetí nejhorší výsledek ze všech členských států. Výbor Organizace spojených národů pro odstranění diskriminace žen proto vyzval Českou republiku, aby „zavedla dočasná opatření, ke zvýšení zastoupení žen v politice a rozhodovacích pozicích a implementovala je do své legislativy — zejména do antidiskriminačního zákona a takzvaných volebních zákonů“.

Akční plán právě taková opatření obsahuje, nicméně jejich naplňovaní je závislé na vůli jednotlivých ministerstev. Například ministerstvo práce a sociálních věcí bylo společně se sektretariátem tripartity pověřeno zařazením tématu nerovného odměňování žen a mužů na jednání tripartity, úkol však nesplnilo. Rezorty dále neposkytují součinnost Českému statistickému úřadu při sbírání anonymizovaných dat dle pohlaví, což by mohlo podpořit tvorbu opatření, jež by diskriminaci žen řešila. Materiál dále uvádí, že takřka polovina ministerstev nevytváří genderově smíšené výběrové komise. U většiny úkolů se proto navrhuje prodloužit termíny jejich plnění.