Čína zprovoznila obří solární farmu ve tvaru pandy — symbol své další expanze

Josef Patočka

Nová účelově zřízená korporace má budovat v Číně i další pandí elektrárny. V rámci Hedvábné stezky chce zároveň expandovat do světa. Z vnitrostátního hlediska má Čína za cíl vyrábět v roce 2020 až polovinu elektřiny z nefosilních zdrojů.

Jako „nejroztomilejší solární elektrárnu“ na světě popisují čínská média novou solární farmu, připojenou do sítě koncem června v čínské prefektuře Ta-tchung na severozápadě země. Důvod je prostý: panely dvou typů, světlejšího a tmavšího, jsou na ploše o rozloze více než jednoho čtverečního kilometru uspořádány do podoby obrovské pandy.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
♥ Darovat
×

Pandí elektrárnu zbudovala společnost Panda Green Energy, která vznikla ze spolupráce Rozvojového programu OSN (UNDP) a jedné z největších čínských energetických korporací, China Merchants New Energy Group. OSN dala do projektu peníze, jelikož elektrárna se má stát také prostředkem pro propagaci čisté energie a místem vzdělávacích táborů pro mládež.

Podle údajů operátora dodá farma během následujících pětadvaceti let do sítě přes 3,2 miliardy killowathodin elektřiny. Měla by tak ušetřit až milion tun uhlí, respektive necelé tři miliony tun oxidu uhličitého v emisích. Ještě jedna „panda“ by měla být dostavěna během letošního roku. Další elektrárny s podobnou stylizací se mají pak objevit v průběhu následujících pěti let po celé Číně.

Solární boom i zahraniční expanze

Zpravodajové z agentur dávají pandí projekt do kontextu aktuální expanze solární energetiky právě v Číně. Instalovaná kapacita solárních elektráren v zemi se během minulého roku zdvojnásobila na více než sedmasedmdesát gigawattů. Do roku 2020 k nim má přibýt dalších sto deset. Ze slunce však dosud vloni vzniklo pouhé jedno procento veškeré v Číně vyrobené energie.

Pekingská vláda chce do roku 2020 investovat do výroby energie z obnovitelných zdrojů více než 361 miliard dolarů a podíl nefosilní energie na celkové výrobě elektřiny zvýšit až na polovinu.

Zpravodajové uvádějí, že další pandí elektrárny by chtěla Čína stavět také v zahraničí — v zemích střední Asie či na Filipínách. Plánuje tak činit v rámci obřího investičního projektu Pás a cesta známého také jako Hedvábná stezka pro 21. století. Ten má Číně otevřít přístup k dalším trhům, umožnit ekonomickou expanzi, ale i zvýšit geopolitický vliv pekingského režimu.

Společnost Panda Green Energy má zřejmě této strategii prospět nejen přitažlivou tváří oblíbeného medvědího maskota, nýbrž i přímými investicemi v zahraničí. Již v lednu nakoupila množství solárních elektráren na šesti dosud neznámých místech ve Velké Británii.

Další informace:

UNDP Panda Solar Stations - Youth Engagement and Innovation to Promote Sustainable Development

Pv magazine Panda Green Energy finishes 50 MW in China

The Independent China just built a 250-acre solar farm shaped like a giant panda

Reuters China's solar power capacity more than doubles in 2016
    Josef Patočka
    Svět → Zpráva
    13. července 2017 v 17.17
    Související
    Petr Jedlička Čína chce udržet prvenství v obnovitelných zdrojích, investuje další stamiliardy
    Tomáš Jungwirth Je konec Hedvábné stezky koncem svobodného tržiště?
    Jiří Hlavenka Máme se bát?
    Radek Kubala V Severním moři má vzniknout větrný ostrov, vyrobí elektřinu pro 80 milionů lidí
    Petr Jedlička Indie chystá výrazné ozelenění energetiky, jádro má být jen doplněk
    Josef Patočka Solární energetika v USA letos trhá rekordy
    Olga Lomová Praha o krok blíž k pandě versus dvacet milionů Taiwanců
    Olga Lomová Naše zahraniční politika vůči ČLR

    Nejčtenější 24 hod týden měsíc

    Facebook Twitter Vytisknout
    Diskuse
    Honza Macháček, chemik
    July 15, 2017 v 0.42
    Skvělá sebekritika
    Josefu Patočkovi se podařilo opravdu zžíravě zkarikovat, jak slabou má redakce Deníku Referendum čínskou sekci. Zatímco zprávou dne je nekrolog vězněného čínského disidenta od Olgy Lomové, hlavní redakční odbornice na Čínu, kterou na Číně nic jiného než pronásledování disidentů nezajímá, píše Josef Patočka na okraj zprávu o dění v Číně, které může mít na naši budoucnost daleko silnější a bezprostřednější vliv. A aby podtrhl, jak zoufale málo podstatných informací o Číně je redakce schopna získat, odkazuje jako na podrobnosti k čínské iniciativě Pásu a cesty, v počátcích nazývané Novou hedvábnou stezkou, na článek Tomáše Jungwirtha o americkém soudním procesu se zakladatelem internetového bitcoinového tržiště jménem Hedvábná stezka.

    Vtipné, ale vůči redakci trochu kruté, ne? Však i ty články Olgy Lomové by měly svůj význam, kdyby se redakce netvářila, že jsou vším, co potřebujeme o Číně vědět. Jenom tu citelně schází — a to nejspíš nejen v DR, ale vůbec v ČR — někdo, kdo by sledoval vývoj čínského hospodářství a čínskou zahraniční politiku.

    Kdy bude po této satirické redakční sebekritice následovat náprava?
    IH
    Ivo Horák
    July 15, 2017 v 10.26
    Nevím, pane Macháčku, moc Vám nerozumím
    Jsem toho názoru, že přispěvatelů jako je sinoložka Olga Lomová si DR musí doopravdy vážit. Uveřejnění velmi korektního a důstojného bilančního článku u příležitosti úmrtí významného čínského disidenta a politického vězně bylo velmi žádoucí. Naopak, ač respektuji, že DR referuje zaujatě a "černobíle" o energetickém směřování států a lidstva, přijde mi, že zde jde již o specifikum konkrétního média a "rozplývání se" nad "velepandou" se až tak příliš neliší od dětinskostí ohledně krtečka. Je dobře, že v případě skutečných pand využila Čína svých možností efektivního postupu, takže druh je na tom nyní o dost lépe, což se, žel, nepovedlo (ba ani moc nezkoušelo) v případě jiných (i "emblematických") druhů. Škoda, že Čína nebyla velkorysá také v případě disidenta, takže jeho konec mohl poněkud připomenout konec posledního čínského císaře, dokonce i v tendenčním filmu Bertolucciho. Liou Siao-po byl smrtelně nemocen, přístup režimu k němu byl ovšem tak jako tak (spíš: tím víc) hanebný. Režim by měl pocítit, že žádná propagandistická panda, třeba i ve stratosféře, mu zde nepomůže. A to ani ve světě podle Trumpa, kde musíme být připraveni na všechno.
    AM
    On ten projekt Hedvábné stezky možná nakonec i stabilizuje situaci na Blízkém východě:

    http://casopisargument.cz/2017/07/03/neverna-krteckovi-s-imamem-alim-aneb-je-cinska-panda-na-ceste-k-mori/

    -------------------------------
    Mimochodem odkaz na "Hedvábnou stezku pro 21.století" je odkaz na něco jiného.
    Honza Macháček, chemik
    July 16, 2017 v 15.14
    Co vám Olga Lomová zatajila
    Ivo Horák ví jistě hodně o tom, jak čínský režim pronásledoval a utýral k smrti Liou Siao Poa — což ke kritice toho režimu stačí —, ale už asi nezná moc dobře názory svého hrdny:

    https://legacy.blisty.cz/art/56642.html

    Josef Patočka si plete
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka
    a
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Silk_Road_(online_market)

    a nikdo v redakci DR a okolí neví nic o
    https://en.wikipedia.org/wiki/Belt_and_Road_Initiative
    protože Olgu Lomovou to nezajímá a nikoho jiného redakce DR na zpravodajství o Číně nemá.
    IH
    Ivo Horák
    July 16, 2017 v 19.14
    Dvě podotknutí
    Ale vůbec ne. O tom, jak režim pronásledoval Liou Siao-poa, vím tak málo, že je mi to vlastně až nemilé.

    Řekl bych, že jen málokterá redakce má na zpravodajství z jedné země, a to třeba i miliardové, vícero lidí. Samozřejmě, že nová Hedvábná cesta a spousta dalších věcí má svůj význam. Jistě si o nich můžeme mnohé zjistit. Mne teď např. dost zajímá, jak to bylo s tou českou firmou Liglass Trading CZ, Kyrgyzstánem a Vratislavem Mynářem.