Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v úterý projedná novelu zákona o silniční dopravě. Diskuse se povede především o míře regulace taxislužby, respektive o regulaci jejích zprostředkovatelů — zejména v podobě mobilních aplikací, jako je platforma Uber. Zákon v minulém týdnu projednala Sněmovna ve druhém čtení.

Cílem novely je zajistit dostatečnou ochranu před provozováním nelegální taxislužby. Zpřísňuje pravidla posuzování spolehlivosti řidiče taxislužby. Řidič taxislužby přijde o oprávnění už při první sankci za závažný přestupek, kterým je například předražené jízdné či nepoužití taxametru. Dosud mu takový postih hrozí až při opakovaném porušení pravidel. Kontroloři dostanou možnost zadržet na místě průkaz řidiče taxislužby v případě podezření na spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu. Pokud by řidič se zadrženým průkazem dále taxislužbu vykonával, dopustil by se trestného činu.

Novela dále počítá s přísnějším trestáním řidičů, kteří nemají oprávnění řidiče taxislužby ani tuto činnost nevykonávají ve vazbě na oprávněného dopravce. V případě podezření z provozování nelegální taxislužby bude možné uložit kauci až do výše několika desítek tisíc korun, případně zabránit v další jízdě vozidla. Kauci budou moci při kontrolách taxislužby uplatnit i dopravní úřady a obecní policie.

Návrh zákona dále navrhuje rozšířit stávající možnosti obcí stanovit lokální podmínky pro výkon taxislužby. Obce budou například moci lépe upravit konání zkoušek z místopisu nebo podmínit výkon taxislužby absolvováním dopravně psychologického vyšetření.

Novela však proti původnímu verzi, která byla předložena vládě, neobsahuje povinnost zprostředkovatele taxislužby — dispečinků nebo mobilních aplikací — vést knihu jízd a zajišťovat, aby řidiči a řidičky měli oprávnění řidiče taxislužby. Tato ustanovení v rámci mezirezortního připomínkového řízení napadalo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jana Mládka (ČSSD) a vláda se nakonec přiklonila na jeho stranu.

TOP 09 odmítá rozšíření kompetencí obcí

K novele zákona byly doposud načteno pět pozměňovacích návrhů. Michal Kučera (TOP 09) navrhuje upravit navržené znění zákona tak, aby možnost odebírat průkaz řidiče taxislužby měly pouze osoby pověřené výkon státního odborného dozoru. Aktuální verze totiž počítá s tím, že odebrat oprávnění by mohl i strážník městské policie. „Domnívám se, že takto navržené znění zákona je příliš široké a mohlo by zakládat prostor k šikaně,“ odůvodnil svůj návrh Kučera.

Poslankyně Markéta Pekarová-Adamová (TOP 09) navrhuje za zákona vypustit možnosti obce podmínit výkon taxislužby vykonáním dopravě psychologického vyšetření a zkoušky ze znalosti místopisu. „V jednadvacátém století, kdy je drtivá většina automobilů vybavena GPS technikou, nepovažuji za odůvodnitelné, aby byla zájemcům o vykonávání povolání řidiče taxislužby při vstupu na trh kladena bariéra v podobě prokázání znalosti místopisu,“ píše v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslankyně TOP 09.

S úplným vyloučením možnosti obce stanovit řidičům taxislužby povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření jako podmínku pro nabízení nebo zahájení přepravy však nesouhlasí František Laudát (TOP 09). „Toto vyšetření je potřebné vzhledem k riziku převážení cizích osob. Jako ústupovou variantu lze přijmout možnost žádat toto vyšetření v případě uložení správního trestu za přestupek spáchaný při výkonu práce řidiče taxislužby a řidič po pominutí účinku správního trestu požaduje obnovu oprávnění provozovat taxislužbu,“ navrhuje bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09.

Laudát navrhuje přísnější regulaci

Další z Laudátových pozměňovacích návrhů zpřesňuje postavení zprostředkovatele. Definuje jej jako „osobu, která za úplatu poskytuje službu zprostředkování uzavření přepravní smlouvy mezi poskytovatelem přepravy a zájemcem o provedení přepravy“. Upravuje jeho povinnosti vůči řidiči taxislužby a zavádí povinnost vést evidence zprostředkovaných jízd. V případě, že by zprostředkovatel své zákonné povinnosti nesplnil, vystavil by se nebezpečí postihu ve správním řízení.

„V posledních třech letech v souvislosti s rozvojem digitálních technologií začaly podnikat na území České republiky subjekty, které zprostředkovávají přepravu v oblasti taxislužby prostřednictvím osob, které k tomu nemají potřebná oprávnění. Vzniká tím tak nerovné postavení na trhu taxislužby jak vůči klasickým taxislužbám, tak i vůči ostatním zprostředkovatelům, kteří však zajišťují přepravu osob prostřednictvím legálních taxikářů. Neplacením daní a správních poplatků a dalších souvisejících nákladů ze strany nekalé konkurence vzniká cenová výhoda, která vede k destrukci stávajícího trhu taxislužby,“ píše v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu Laudát.

Podle Laudáta se na území České republiky zprostředkovává nelegálně kolem deseti procent všech jízd. Konstatuje, že systém amatérské přepravy osob je dlouhodobě zcela neudržitelný. „Vedle daňových úniků totiž na nekale soutěžících platformách po dobu delší než jeden rok vydrží pracovat — podle zahraničních výzkumů — pouze čtyři procenta amatérských řidičů,“ uvádí. Laudát na podporu svého pozměňovacího návrhu dodává, že v současný právní řád neumí nekalou konkurenci prakticky postihnout a veškeré případné sankce dopadají na jednotlivé řidiče, nikoliv na zprostředkovatele.

Zemek volá po rozvolnění pravidel

Opačným směrem míří rozsáhlý pozměňovací návrh poslance Václava Zemka (ČSSD), který chce navržená i stávající pravidla dále rozvolnit. Jeho obecným cílem je otevřít poskytování taxislužby bez taxametru, tj. skrze digitální platformy, větší skupině poskytovatelů. Zemek si od návrhu slibuje podpoření konkurence, snížení cen taxislužby a širší využití moderních technologií v této oblasti.

Stávající právní úprava pro taxislužbu, která je provozovaná bez taxametru, stanovuje požadavek uzavření písemné smlouvy. Zemek míní, že „striktní požadavek písemné smlouvy je těžkopádný, nepřiměřený a zatěžující“. Na rozdíl od Laudáta se staví na stranu digitálních platforem, které podle jeho názoru „efektivně, bezpečně a pohodlně spojují cestující a řidiče a mají významnou přidanou hodnotu pro vzrůstající nároky na ochranu spotřebitele a tržní konkurenceschopnost“.

Zemek se domnívá, že požadavek písemné smlouvy není odůvodnitelný ani potřebou chránit zájem státu při daňové kontrole. „Moderní technologie jsou plně schopny plnit tyto funkce alespoň do stejné míry jako aktuálně požadovaná písemná forma smlouvy, ale obvykle tuto funkci vykonávají ještě lépe,“ píše. A navrhuje variantně nahradit požadavek smlouvy novým institutem předchozí objednávky učiněné skrze elektronické rozhraní.