Spory budící společnost Uber ukončí příští měsíc po méně než třech letech své podnikání v Dánsku. Rozhodnutí, které je přímým důsledkem schválené novely dánského zákona o taxislužbách, označují znalci za další v řadě množících se obtíží platformy, která se v mnohých zemích — a také v České republice — dostává do konfliktu s platnými zákony.

Mluvčí dánské pobočky Uberu Kristian Agerbo v úterý vysvětlil, že společnost musí „vyvodit důsledky“ z nově schváleného zákona. Ten mimo jiné vyžaduje, aby byly taxíky vybaveny senzory ověřujícími obsazenost sedadel, stejně jako taxametry.

Do konfliktu se zákonem se Uber dostal v minulosti v mnoha městech včetně Madridu, Paříže, Londýna a Frankfurtu — a také v Brně a Praze. Většina jeho problémů přitom pramení z nejasného právního postavení, které by měl brzy vyjasnit Soudní dvůr Evropské unie (ECJ) — v otázce, zda je společnost de jure taxislužbou, a tedy dopravcem, nebo jen digitální platformou.

Právě nejasné postavení umožňuje Uberu obcházet regulace taxislužeb. Svoje řidiče totiž nezaměstnává, nýbrž je vede jako „partnery“. A před úřady pak tvrdí, že lidi nepřepravuje, nýbrž jen zprostředkovává kontakt mezi řidičem a cestujícím.

V rámci této právní mezery se vyhýbá společnost také placení daní a dle svých kritiků představuje nekalou konkurenci seriózních taxikářů. Ti specificky si pak stěžují, že platforma svoje řidiče nebývale vykořisťuje a v celém odvětví podněcuje tlak na oslabování zaměstnaneckých práv a snižování mezd.