Spory budící společnost Uber ukončí příští měsíc po méně než třech letech své podnikání v Dánsku. Rozhodnutí, které je přímým důsledkem schválené novely dánského zákona o taxislužbách, označují znalci za další v řadě množících se obtíží platformy, která se v mnohých zemích — a také v České republice — dostává do konfliktu s platnými zákony.

Mluvčí dánské pobočky Uberu Kristian Agerbo v úterý vysvětlil, že společnost musí „vyvodit důsledky“ z nově schváleného zákona. Ten mimo jiné vyžaduje, aby byly taxíky vybaveny senzory ověřujícími obsazenost sedadel, stejně jako taxametry.

Do konfliktu se zákonem se Uber dostal v minulosti v mnoha městech včetně Madridu, Paříže, Londýna a Frankfurtu — a také v Brně a Praze. Většina jeho problémů přitom pramení z nejasného právního postavení, které by měl brzy vyjasnit Soudní dvůr Evropské unie (ECJ) — v otázce, zda je společnost de jure taxislužbou, a tedy dopravcem, nebo jen digitální platformou.

Právě nejasné postavení umožňuje Uberu obcházet regulace taxislužeb. Svoje řidiče totiž nezaměstnává, nýbrž je vede jako „partnery“. A před úřady pak tvrdí, že lidi nepřepravuje, nýbrž jen zprostředkovává kontakt mezi řidičem a cestujícím.

V rámci této právní mezery se vyhýbá společnost také placení daní a dle svých kritiků představuje nekalou konkurenci seriózních taxikářů. Ti specificky si pak stěžují, že platforma svoje řidiče nebývale vykořisťuje a v celém odvětví podněcuje tlak na oslabování zaměstnaneckých práv a snižování mezd.

Uber a zákony: dlouhá válka

Uber se musel v Dánsku potýkat s úřady již dříve — vloni byl tamním státním zastupitelstvím obviněn z provozování ilegální taxislužby na základě důkazů o tom, že svým řidičům pomáhal obcházet dánské zákony.

Obecně má Uber problémy s dodržováním zákonů setrvale již od roku 2011, kdy začal v Evropě působit. Společnosti sídlící v San Franciscu již bylo zakázáno provozovat její standardní nízkonákladovou službu UberPop, postavenou na propojování neprofesionálních řidičů se zákazníky, soudy ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Belgii a Nizozemsku.

Soud v Londýně zase před časem rozhodl, že řidiče pracující pro Uber je potřeba počítat mezi běžné zaměstnance s nárokem na minimální mzdu, nemocenskou a placenou dovolenou. V rozsudku soud označil za „dosti směšnou“ právní konstrukci, podle níž by měl být Uber „sítí více než třiceti tisíc soukromých podnikatelů propojených sdílenou platformou“, protože „řidiči sami se zákazníky nemohou vyjednávat a jízdy jsou jim nabízený zcela podle podmínek nastavených Uberem.“ Společnost se proti rozhodnutí odvolala.

Postavení v EU

Přestože Evropská komise se podle pozorovatelů Uberu spíše zastává a nabádá členské státy, aby se chovaly ve jménu svobody podnikání k Uberu zdrženlivě, je budoucnost platformy nejistá. Tradiční provozovatelé taxislužeb ji totiž nadále u soudů obviňují z nekalé konkurence a obcházení platných pracovněprávních, licenčních a bezpečnostních ustanovení.

Zásadní by pro budoucnost Uberu, stejně jako dalších digitálních platforem, by mělo být podle znalců rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, jež se očekává později v průběhu letošního roku. Soud má na základě žaloby barcelonské asociace taxikářů posoudit, čím vlastně Uber z pohledu evropského práva je.

Rozhodne-li ECJ, že Uber je přepravní společností, bude se muset platforma přizpůsobit v zemích EU stávajícím zákonům a začít dodržovat platné pracovněprávní a bezpečnostní předpisy. Pokud bude naopak označen za „informační službu,“ čili pouhou digitální platformu propojující nezávislé řidiče s pasažéry, bude moct i nadále rozvíjet další nelicencované, nízkonákladové služby podle svého kontroverzního modelu.

Další informace

The Guardian Uber to shut down Denmark operation over new taxi laws

BBC News Uber to pull out of Denmark

Reuters Uber to end services in Denmark after less than three years