Blíží se šesté výročí vražedného útoku Anderse Behringa Breivika (22. července 2011) v Oslu, kde útok měl vypadat jako atentát islamistických radikálů, a potom na ostrově Utøya, na táboře mládeže Norské dělnické strany. Tato strana vládla v Norsku po většinu poválečného období a její dlouhodobý předseda Jens Stoltenberg je v současnosti generálním tajemníkem NATO.

Útoky proti levicovým cílům a proti imigrantům se v poslední době odehrály ve Švédsku. Také byla zapálena šíitská mešita. V tomto případě útočníci, kteří v těchto dnech předstoupí před soud, patřili původně k rasistickému uskupení Nordické hnutí odporu, opustili je však, protože hnutí se odvrátilo od násilného prosazování svého programu.

V imigrační vlně z Blízkého východu a z Afriky bylo mnoho lidí, kteří byli zvyklí na archaický, patriarchální životní model orientálního venkova (model, který se vyskytuje i v některých chudých evropských zemích) a těžko se zařazují do pracovního trhu a do způsobu života rozvinuté západní společnosti. Očekávali blahobyt, ale neuvědomují si jeho souvislost s evropským typem kultury a s produktivitou práce. Osvojení nových návyků je tématem sociální práce, kterou podnikají hostitelské státy, církve a občanská uskupení ve prospěch přistěhovalců.