Skoro polovina obyvatel by podpořila svoji obec v záměru zapojit se finančně do stavby větrné elektrárny, ukázal čerstvý výzkum veřejného mínění. Pouze přibližně třetina lidí by s tím naopak nesouhlasila. „Denně od politiků slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje nepopulární. Výzkum ale ukázal, že pokud dostanou obce možnost zapojit se do projektů větrné energie a profitovat z toho, je podporovatelů větrných elektráren víc než oponentů,“ komentoval výsledky Zdeněk Dyrtr z agentury Focus.

Výzkumy veřejného mínění potvrzují souhlas velké části obyvatel s podporou obnovitelných zdrojů od státu opakovaně. Například ve výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd odpovědělo 68 % respondentů, že stát by měl na obnovitelné zdroje finančně přispívat. V loňském výzkumu agentury IPSOS zase 72 % respondentů souhlasilo s tím, že stát by měl podpořit všechny, kdo chtějí využívat obnovitelné zdroje.

Decentralizovaná obnovitelná energetika vlastněná obcemi a občany se úspěšně rozvíjejí v řadě zemí. V Německu patří dvě třetiny z celkového instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů, tedy z gigantických 73 GW, přímo spotřebitelům vyrobené energie — občanům, obcím, zemědělcům i podnikům. Vlastnictví elektráren ze strany obcí či družstev je běžné také v Dánsku, Velké Británii či Belgii.

U nás větrné elektrárny provozují pouze tři obce - Karle, Velká Kraš a Jindřichovice pod Smrkem. Příjmy z prodeje vyrobené elektřiny plynou do obecních rozpočtů. Ročně se jedná řádově o sta tisíce korun. V Jindřichovicích je navíc na elektrárny navázáno i ekocentrum a další ekologické projekty.

Dalším obcím by se však nyní stavět větrné elektrárny nevyplatilo kvůli zrušené podpoře výroby čisté elektřiny. V roce 2013 vláda zastavila provozní podporu pro všechny nové větrné elektrárny, ať už ve formě minimálních výkupních cen nebo zelených bonusů. V České republice  tak využívání energie větru stagnuje, od konce roku 2014 u nás nevyrostla jediná větrná turbína.

Po plošném zrušení podpor pro veškerou obnovitelnou energii v roce 2013 byla postupně obnovena v nějaké podobě podpora pro biomasu, bioplyn i malé fotovoltaiky. Malým vodním elektrárnám jako jediným podpora zrušena nebyla. Větrná energetika je tak dnes jediným zdrojem bez podpory. Přitom i v Německu, Velké Británii, Dánsku a v poslední době Polsku závisí rozvoj větrných elektráren na podpůrných mechanismech.

Větrné elektrárny sice ze všech nově budovaných zdrojů vyrábějí elektřinu nejlevněji, ale stejně jako ostatní nízkouhlíkové zdroje zatím nemohou bez podpůrných mechanismů konkurovat elektřině vyráběné v účetně již odepsaných uhelných elektrárnách bez podpůrných mechanismů. Elektrárny spalující uhlí mohou fungovat jen proto, že neplatí za miliardové škody způsobené na životním prostředí a zdraví občanů — jinak by elektřina z uhlí znatelně podražila.

Obecní větrné elektrárny chce i Brno

Neformální koalice asi šedesátky měst a obcí, jejich asociací a expertů z oboru společně s Hnutím DUHA proto prosazují obnovení podpory pro větrné elektrárny se zapojením obcí a občanů a férové podmínky pro malé střešní fotovoltaické projekty. V koalici jsou zastoupeny drobné obce i krajská města v čele s Brnem.

Jejich cílem je zlepšit pravidla tak, aby obce, občané, družstva, spolky či místní zemědělci nebo podnikatelé mohli ekonomicky provozovat obnovitelné zdroje energie, jako je tomu v jiných evropských zemích. Tento model obecních a občanských obnovitelných zdrojů posiluje energetickou soběstačnost obcí a regionů, vytváří nová pracovní místa, zlepšuje vztah lidí k obnovitelným zdrojům, posiluje energetickou decentralizaci a zlevňuje energii pro místní odběratele.

Hnutí DUHA a Komora obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci se zástupci obcí připravily návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který obsahuje opětovné zavedení provozní podpory pro výrobu elektřiny v nových větrných elektrárnách: hodinový zelený bonus ve stejné výši jako pro autorizované větrné elektrárny před zrušením provozních podpor v roce 2013.

Podle návrhu by ale investor musel nabídnout minimálně třicetiprocentní podíl v projektu místním obcím a občanům. Soukromí investoři by mohli rovněž stavět větrné elektrárny, i kdyby podíl na vlastnictví nenabídli, ale provozní podporu by pak nezískali.

Návrh naopak předpokládá, že nárok na podporu by získaly projekty připravené obcemi — i s případným zapojením zemědělců či podnikatelů. „Jelikož se blíží parlamentní volby, nemá moc smysl návrh prosazovat teď. Do zvolení nové sněmovny tak chceme o návrhu otevřeně diskutovat s odborníky a poslanci,“ tlumí očekávání Martin Mikeska.