Sobotkova vláda v pondělí schválila Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, v dokumentu se mimo jiné píše: „Strategický rámec hospodářské restrukturalizace je návrhem strategie změny, nikoliv návrhem strategie záchrany či udržení dosavadních poměrů v dotčených krajích.” Chce rozvíjet podnikání, výzkum a inovace, lákat do krajů zahraniční investice, pomáhat vytváření nových kvalitních pracovních míst a zvyšování odbornosti i motivace lidí k nové práci.

Na strategický rámec má nyní dle rozhodnutí vlády navazovat vytvoření akčního plánu konkrétních kroků. Podle vládou schváleného dokumentu bude stát ve zmíněných krajích usilovat také o zlepšení stavu silnic a železničního spojení. Má se zlepšit fungování úřadů a také snižovat sociální rozdíly. Jedním z pilířů restrukturalizace má být ozdravení životního prostředí. Zejména je třeba zlepšit stav ovzduší. V severozápadních Čechách jej znečišťují zastaralé uhelné elektrárny a také topení uhlím v domácích kotlech.

Hnutí DUHA, Greenpeace a sdružení Kořeny Litvínov, Limity jsme my a Společnost pro trvale udržitelný život vítají přijetí strategického rámce a upozorňují, že navazující akční plán by měl přinést mimo jiné konkrétní opatření, která v Ústeckém kraji pomohou najít práci lidem pracujícím na končím velkolomu Československé armády a na něj navázaných provozech.

Podle dříve předložených výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí část lidí tvoří kvalifikovaní provozní zámečníci, údržbáři a další, o něž mají zaměstnavatelé v kraji velký zájem. Víc než 600 lidí, kteří budou podle předpokladů postupně propouštěni, má navíc přejít na jiné velkolomy v Ústeckém kraji pokračující v těžbě.

Právě Ústecký kraj má velký potenciál rozvíjet čisté obnovitelné zdroje a posilovat energetickou efektivitu. Díky tomu by podle propočtů expertů vzniklo 2 300 pracovních míst — tedy více než dvojnásobek postupně propouštěných z velkolomu ČSA. Podle studie však vzniknou i další pracovní místa v navazujících sektorech služeb, dodavatelských podnicích nebo zemědělství.

Ekologické organizace a iniciativy také připomínají vládě, že nyní je nejvyšší čas odepsat nepotřebné uhlí za limity a dát po hornících (kteří nedávno dostali speciální nepodmíněné sociální dávky) jistotu i obcím a místním lidem, kteří se roky obávají o své domovy. Zároveň navrhují, aby stát získal peníze na restrukturalizaci kraje i hornické dávky vyšším zpoplatněním těžby státního uhlí. Současné neadekvátní mnohamiliardové zisky těžařů ukazují, že je to možné.

„Vláda učinila definitivní strategické rozhodnutí o přeměně Ústecka z uhelného skanzenu k modernizaci regionu. Nyní jsou potřeba konkrétní opatření. Stát by se proto měl zaměřit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které vytvoří velké množství nových pracovních míst a pomohou obcím i kraji,“ říká programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Jan Freidinger z Greenpeace pak připomíná, že schválená strategie vlády není jedinou cestou, která může Mostecku přinést naději a prosperitu: „Již během příštího roku se začne své závislosti na uhlí zbavovat město Horní Jiřetín, které bylo donedávna těžbou ohrožené. Mohlo by tak posloužit jako příklad i dalším obcím v severních Čechách, jak mohou chytrou kombinací energetických úspor a obnovitelných zdrojů zajistit lepší podmínky pro své obyvatele.”

Zástupci iniciativy Limity jsme my pak připomínají, že vláda musí také odstranit dlouholeté bariéry rozvoje, například odepsat nepotřebné uhlí za limity. Jinak podle nich k restrukturalizaci dotčených regionů nedojde. „Obyvatelé obcí ohrožených těžbou si zaslouží jistotu. Musí na ně pamatovat akční plán, který má navazovat na schválený strategický rámec,“ dodávají.