Ruské volby měly dopředu jasného vítěze. Ukázaly ale, že protestní hlas existuje

Ema Polívková

Výsledky parlamentních voleb Kreml opět zfalšoval. Přesto volby potřebuje: používá je pro legitimizaci své moci a mapuje si nálady ve společnosti. Nespokojení občané naopak hledají cesty, jak legálně vyjádřit svůj nesouhlas s režimem.

Volby jsou pro Putinův autoritářský režim důležitým zdrojem informací o tom, jak se ruská společnost staví k válce na Ukrajině. Foto Stringer, AFP

Rusové o víkendu poprvé od začátku invaze na Ukrajinu volili do Stání dumy, dolní komory parlamentu. Vládnoucí strana Jednotné Rusko získala s 58 procenty pohodlnou většinu, za ní následovali komunisté s třinácti procenty a Liberálně demokratické strana s devíti procenty. Podle ústřední volební komise by měly parlament doplnit ještě strany Noví lidé a Spravedlivé Rusko, jež překonaly hranici pěti procent. Vítězství Putinovy strany není překvapivé, stejně jako nepřítomnost mezinárodních pozorovatelských misí, které monitorují férový průběh voleb.

Volby do Státní dumy se konaly poprvé také na okupovaných územích Ukrajiny — v Doněcké a Luhanské lidové republice, na Krymu a zabraných částech Chersonské a Záporožské oblasti. Kandidovali zde jak místní kolaboranti s ruským režimem, tak politici z Moskvy. Sociální sítě zaplnily fotografie a videa, jak obyvatelé okupovaných územích vhazují hlasovací lístky do uren, které drží ruští vojáci se samopaly. Ukrajina pořádání voleb na jejím území odsoudila jako válečný zločin.

Letošní volby se odehrály v době, kdy na ruskou společnost dolehly důsledky čtyř a půl roku trvající války na Ukrajině. Stoupá počet padlých ruských vojáků, na běžné občany doléhá nedostatek pohonných hmot a růst životních nákladů. Zesilující ukrajinské dronové útoky na ruské rafinerie, přístavy a města přenesly válku přímo do ruských domácností. Velkým tématem je také potenciální plošná mobilizace, kterou by mohl režim po volbách vyhlásit — už nyní ruští muži ve velkém utíkají do sousedních zemí a další se chystají.

„Nespokojenost se projevuje v různých podobách. Můj známý, který žije v Rusku, mi napsal, že si poslední dobou všímá, že lidé stojí ve frontě a s rozladěním mluví o válce. To se dříve nedělo,“ řekl krátce před volbami pro Deník Referendum Viktor Mučnik, ruský novinář žijící v pražském exilu.

Podle ruské nezávislé sociologické organizace Centrum Levada bylo v srpnu 2026 spokojeno se spravováním země pouze 54 procent obyvatel, ještě před rokem se čísla držela okolo 70 procent. Průzkumy veřejného mínění v autoritářských zemích ale bývají často zkreslené, přesto ale ukazují na to, že se vnímání Putinova režimu mezi Rusy mění, ačkoliv většina společnosti zůstává silně apatická.

Putinův strach z Jabloka

Právě kvůli této bobtnající tiché nespokojenosti s válkou začala před volbami stoupat oblíbenost protiválečné strany Jabloko, která dlouho vystupovala v roli tzv. tolerované opozice. Fungovala v Rusku legálně, ale výraznějších změn nebyla schopná dosáhnout — a ani se o ně příliš nesnažila. S postupujícím konfliktem na Ukrajině ale strana Jabloko začala být otevřeně protiválečná, a právě tato agenda k ní přitáhla podporovatele napříč politickým spektrem. Do voleb šla strana s heslem „Za svobodu a mír“.

Kreml zareagoval tím, že zakázal Jabloku ve volbách kandidovat. Záminkou pro rozhodnutí soudu stranu vyloučit bylo obvinění od prokremelské strany Vlast z porušování autorských práv během předvolební kampaně. Soudní proces s Jablokem sledovalo před budovou soudu nejméně pět stovek statečných podporovatelů protiválečné strany. Přinesli si jablka, plakáty strany i transparenty s bílými holubicemi, symbolem míru.

„Ve skutečné demokracii bych bojoval proti Jabloku, ale v tuto chvíli je to jediná věc, která nás spojuje s Evropou, která nám slibuje svobodu projevu. Pokud Jabloko získá, byť jen pár poslanců, bude to skutečný úspěch,“ řekl protestující mladík nezávislému serveru Bereg a poukázal tak na fakt, že síla Jabloka spočívala právě v kritice války, nikoliv v politickém programu.

„Když mi bylo deset let, byl Putin u moci téměř dvacet let, a už tehdy jsem si uvědomoval, že to není normální. V jiných zemích se vůdci mění každé čtyři roky. Podporuji své příbuzné, aby volili někoho jiného než Jednotné Rusko,“ kritizoval politickou situaci v Rusku jiný mladý muž před budovou soudu. Mladá slečna zase Beregu řekla, že původně plánovala na protest přijít v tričku s obrázkem Navalného, ale nakonec se bála provokovat policii.

Dav skandoval hesla „Rusko za Jabloko“ a krátce po vynesení rozsudku a potvrzení vyškrtnutí Jabloka z voleb i „Hanba“. Policie, která celou dobu na demonstranty dohlížela, nakonec dav násilně rozehnala.

Zákaz kandidatury Jabloka označil jeho zakladatel — a nyní exilový politik — Grigorij Javlinskij za strach z protiválečného postoje. Právě protiválečné naladění totiž může být problém pro Putina, který postavil svůj režim na neustálém udržování konfliktů — s Čečenskem, Gruzií a následně Ukrajinou. „Pro ruský politický režim je v současné fázi válka důležitou podmínkou přežití. Bylo by pro něj nesmírně složité válku zastavit,“ říká Mučnik.

Volby do Státní dumy se konaly poprvé také na okupovaných územích Ukrajiny — v Doněcké a Luhanské lidové republice, na Krymu a zabraných částech Chersonské a Záporožské oblasti. Foto Stringer, AFP

Protestní hlasování

„Výsledek ruských voleb je téměř nemožné ovlivnit, a přesto dává protestní hlasování smysl,“ komentoval situaci ruský nezávislý web Meduza. Rusové, kteří by volili Jabloko, začali hledat způsob, jak nejefektivněji využít svého velmi omezeného práva na protest.

V Rusku se dlouhodobě používají různé strategie, jak legálně ve volbách vyjádřit nesouhlas s Putinovým režimem. Již v roce 2018 přišel tým opozičního politika Alexeje Navalného se strategií nazvanou chytré hlasování.

Jednalo se o snahu vyřadit ve volbách co největší počet kandidátů Jednotného Ruska tím, že budou lidé volit kohokoliv, kdo není z Putinovy strany. Nešlo o volbu z ideologického přesvědčení ani kvůli souhlasu s politickými názory kandidáta, pouze o sabotáž vůči vládní straně. Během let 2019 a 2020 se ukázal systém chytrého hlasování jako velice efektivní na regionální úrovni — vládní strana ztratila většinu v městských zastupitelstvech v Tomsku, Novosibirsku a Tambově.

K podobné strategii vyzývali někteří exiloví politici voliče i v letošních volbách. 225, tedy polovina, poslanců do Státní dumy se totiž volí většinovým volebním systémem, kdy za každý okrsek vyhraje jeden kandidát. Právě zde považovali za nejefektivnější zvolit druhého nejsilnějšího kandidáta.

„Přijďte volit v neděli 20. září přesně v poledne a hlasujte pro jakoukoliv stranu kromě Jednotného Ruska,“ vyzývali své spoluobčany exiloví politici Julija Navalná, Maxim Kac a Ilja Jašin. Vyzývali ke zvolení kohokoliv, kdo není z Jednotného Ruska, ideálně toho, kdo má největší šanci uspět.

Představitelé strany Jabloko, kterou ruské úřady vyřadily z volebního procesu, naopak nabádali lidi, aby znehodnotili volební lístky, případně na něj napsali protestní vzkaz. Předseda vyloučené strany Nikolaj Rybakov se nechal vyfotit, jak hází do urny lístek se vzkazem „Za mír a za dohodu o příměří“.

Jašinův apel na shromáždění se u volebních místností přesně v nedělní poledne následovali hlavně Rusové v exilu — shromáždili se před ambasádami například v Praze, Vilniusu, Jerevanu nebo New Yorku, kde volil i samotný Jašin.

„Hlasoval jsem na konzulátu Ruské federace v New Yorku. Diplomaté — spolupracovníci ruské tajné služby FSB, si mě se zájmem prohlíželi a telefonovali různým lidem. Nakonec mi ale hlasovací lístek vydali bez excesů. Potom jsem na protestním mítinku vzkázal: Svoboda a demokracie Ruska jsou práce ruských obyvatel. A ochrana Ukrajiny před Putinem je mise pro celé světové společenství,“ uvedl exilový politik na svých sociálních sítích.