Na konci minulého týdne se potvrdilo, že záměr změnit financování veřejnoprávních médií není jediným nástrojem, jíž se nynější tuzemská krajně pravicová vládní koalice pokouší ovládnout Českou televizi a Český rozhlas. Zejména hlasy vládních stran ANO, Motoristé sobě a SPD se Svobodnými, PRO a Trikolorou, byla zvolena šestice nových radních České televize, tedy kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, který mimo jiné volí a odvolává jejího generálního ředitele či schvaluje rozpočet instituce.

Přestože vláda nakonec ustoupila od prosazování Pavla Matochy a Romana Bradáče, dvou dosavadních radních, kteří čelí zveřejněné nahrávce, která by je v případě pravosti usvědčila z korupce kolem volby generálního ředitele, přesto volila postavy, které jsou jí politicky blízké a k veřejnoprávní televize kritické. Tak byl znovuzvolen radní Lubomír Veselý, jehož kvalifikací k funkci je patrně provozování internetové televize XTV, která poskytuje politikům Motoristů sobě i dalších vládních stran zcela volný prostor pro nekritickou sebeprezentaci.

Krom něj v Radě ČT nově usedne bývalý poslanec ANO Stanislav Berkovec proslulý tím, že v roce 2020 kádroval kandidáty na členy Rady ČT podle jejich loajality k hnutí ANO a dle vztahu k tehdejšímu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi. Dále také někdejší moderátorka Babišova podcastu Sorry jako Lucie Plíšková a opět také bývalý hokejista Jiří Šlégr. Jediný nový radní zvolený i hlasy opozice, konkrétně ODS a STAN, je Martin Chalupský.

Kůň Aliance pro rodinu

Pozoruhodné nicméně je zejména zvolení třineckého podnikatele Petra Brozdy, jehož nominovala nejvlivnější česká ultrakonzervativní organizace, Aliance pro rodinu.

Ta se profiluje zejména na zarputilém boji proti zavedení plnohodnotných stejnopohlavních manželství po vzoru stále více států na západ, sever i jih od nás, a dále také prosazuje kriminalizaci náhradního mateřství a ráda by cenzurovala na školách informace o existenci LGBTQ lidí. Aliance pro rodinu je také součástí širší evropské ultrakonzervativní sítě, do níž náleží například i polská homofobní a protipotratová organizace Ordo Iuris.

Dlouholetá předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová mnohokrát v minulosti vzbudila pozornost svými zarážejícími výroky. V roce 2019 dala v rozhovoru pro iDNES.cz najevo, že by nepřijala, kdyby jí její syn oznámil, že je gay: „Bylo by mi milejší, kdyby raději zůstal sám, než aby žil v homosexuálním partnerství. Kdyby mi to oznámil ve dvanácti, tak bych se to snažila řešit,“ uvedla Jochová doslova. Ve stejném rozhovoru také sdělila, že vyřazení homosexuality ze seznamu nemocí Světové zdravotnické organizace v roce 1990 bylo politicky motivovaným rozhodnutím.

O několik let později, v roce 2023 a tentokrát pro Seznam Zprávy, Jochová prohlásila, že volební právo žen není něčím, kvůli čemu by „šla na barikády“. „Pokud bych měla svého muže, a já ho mám, tak proč by to volební právo nemohl vykonávat za mě? Já bych se s ním určitě dohodla, myslím, že to ženy docela dobře umí.“

Krom toho je nicméně Aliance pro rodinu s Jochovou v čele součástí fronty odpůrců veřejnoprávní televize, a to zejména proto, že ČT plní svoji zákonnou povinnost být tu pro všechny, tedy i pro LGBTQ lidi. Aliance proto dlouhodobě podává stížnosti kontrolním orgánům České televize kvůli obsahu vysílání.

Proti menšinám

V roce 2019 si například stěžovala Radě ČT a odeslala dopis tehdejšímu generálnímu řediteli kvůli tomu, že se v jedné z epizod amerického animovaného seriálu Doktorka Plyšáková vysílaného na dětské stanici ČT :D objevil lesbický pár vychovávající děti. Loni si obdobně stěžovali na vysílaný díl norského seriálu Karsten a Petra, v němž se hovořilo o duhových průvodech.

V roce 2023 se Alianci pro rodinu zase nelíbilo že — dnes již neexistující — pořad 168 hodin Nory Fridrichové prý informoval „jednostranně“ o sněmovním projednávání zákona o manželství pro všechny. Na jinou reportáž v pořadu Události o uznávání stejnopohlavních svazků v zahraničí si zase Aliance pro rodinu stěžovala loni, a letos jí dokonce dala za pravdu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

I proto Aliance pro rodinu loni ostře vystupovala proti navýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, jejž prosadila tehdejší vládní koalice Petra Fialy (ODS). Spustila dokonce vlastní kampaň a petici proti zvyšování poplatků a požadovala nejprve jasněji definovat veřejnou službu. „Obě veřejnoprávní média musí vysvětlit, proč utrácejí peníze za pořady, které nejsou veřejnou službou a zvýhodňují jen určité skupiny obyvatel. A naopak, proč odsouvají z vysílání názory lidí, kteří mají silné zastoupení ve společnosti?“ píše se v anotaci petice.

Kritikou údajné nevyváženosti veřejnoprávních médií i svým pravidelným spíláním „nevoleným progresivistickým aktivistům“, kteří údajně ovlivňují politiku, se ostatně Aliance pro rodinu narativně váže na všechny strany současné vládní koalice.

„Začalo to nenápadnou ideologizací pořadů pro děti. Už u svých dětí jsem si musela dávat pozor, co jim pouštím. Dětský kanál Déčko totiž začal produkovat vzdělávací pořady s různorodou indoktrinační příměsí,“ psala loni Jochová v jednom ze svých pravidelných newsletterů.

„Překračování zákona v pořadech týkajících se zejména hodnotových otázek, jako je debata o redefinici manželství, rodičovství a genderu, nebere konce. Proto je naše iniciativa jedinou šancí, jak ještě zvrátit situaci, kdy veřejnoprávní médium z našich peněz má vést kulturní války proti svým chlebodárcům, což jsme my všichni,“ varovala Jochová v newsletteru jindy.

Není proto překvapivé, že zvolení Brozdy do Rady ČT Aliance pro rodinu bezprostředně uvítala: „Jeho zvolením se rozhodně posílí hlas za objektivitu a vyváženost ve vysílání České televize,“ uvedla k tomu organizace na svých sociálních sítích.

Součást strategie

Nejde přitom o jediný případ, kdy se lidem s vazbami na Alianci pro rodinu za nynější Babišovy vlády dostává prostoru ve veřejných institucích. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) učinil svým šéfporadcem někdejšího místopředsedu Aliance pro rodinu, právníka Jana Gregora.

Aliance pro rodinu je nicméně jen jednou z vícero organizací blízkých radikálně konzervativní pravicí, jež se pohybují v zákulisí současné vlády. Premiér Babiš učinil svou poradkyní Natálii Vachatovou, donedávna působící ve Společnosti pro obranu svobody projevu, tedy organizaci vyhlížející konzervativní kontrarevoluci.

Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé sobě) zase tým svých poradců složil i z členů Institutu Václava Klause, který bojuje proti „progresivistům“ a jejich „deep statu“. Jiní vládní politici mají vazby na další radikálně konzervativní, změnu režimu vyhlížející spolek, a sice Svatopluk někdejšího diplomata Petra Druláka.

Zvolení nominanta Aliance pro rodinu Brozdy do Rady České televize ukazuje, že to, o co se hraje při snaze zachovat nezávislost médií veřejné služby, nejsou pouze kritické otázky pokládané politikům nebo zastoupení jednotlivých stran v televizním vysílání. Veřejnoprávní média zglajchšaltovaná stranami současné vlády a jejich ideovým pozadím budou totiž velmi pravděpodobně také médii propagujícími menšinový, ultrakonzervativní světonázor a útočící na menšiny, včetně LGBTQ lidí.