Když se blížily březnové komunální volby v Bavorsku, mluvilo se hlavně o tom, jaké budou volebních výsledky krajní pravice. Největší překvapení ale nakonec přineslo vítězství na opačném konci politického spektra — triumf Zelených.

Rudozelený Mnichov

Žádná změna se v Bavorsku neočekávala v dominanci Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) na malých městech a na venkově ani v tradičním pokračování sociální demokracie (SPD) v čele Mnichova, nejbohatšího a současně třetího největšího německého města.

S tuctem českých Zelených jsme na konci února, týden před prvním kolem voleb, symbolicky podpořili naše bavorské kolegyně a kolegy a rozvoj další bavorsko-německo-české zelené spolupráce. Nikoho z těch, s kým jsme se v Mnichově bavili, by ani ve snu nenapadlo, že to tentokrát skončí historickým úspěchem, jenž nemá v zemi obdoby. Dosud jediný starostenský post ve větším městě získali bavorští Zelení v mimořádných doplňovacích volbách v západobavorském Würzburgu minulý rok. Mnichov je však desetkrát větší a z celoněmeckého pohledu klíčový.

Zelení chtěli v těžké době hlavně obhájit své pozice na mnichovské radnici i v řadě lokálních samospráv. Od posledních voleb v roce 2020 byli ve vedení Mnichova v koalici se sociální demokracií. SPD Mnichovu vládla od roku 1984, ale až v roce 2020 musela poprvé akceptovat vládnutí s koaličním partnerem. V roce 2023 se Zelení stali nejsilnější stranou na radnici. Po odchodu do opozice na federální úrovni však byla strana v útlumu.

Dosavadní starosta Mnichova Dieter Reiter (SPD), jenž byl ve funkci dvě šestileté volební období, se ve městě navzdory klesající oblibě SPD jako takové těšil stále výrazné podpoře. Zelení počítali s tím, že Reiter, kterého před šesti lety volilo v druhém kole přes sedmdesát procent hlasujících, může již v prvním kole získat nadpoloviční většinu — starostové se totiž ve velkých bavorských městech volí podobně jako v České republice senátoři.

V Mnichově nás přivítali zkušení kolegové z nejrychleji rostoucí a nejpočetnější zemské organizace Zelených v Německu doplnění o nové členy, kteří se ke straně připojili teprve před pár měsíci. Při podobném počtu obyvatel jako Česká republika je v Bavorsku 30 000 členů Strany zelených. Českým Zeleným se teprve po letech podařilo vrátit k tisíci členů (v čemž ovšem příliš nezaostávají za řadou jiných českých politických stran).

Velký nárůst členské základny zaznamenali v „klimatickém roce“ 2019. Tehdy byli zvoleni do čela mnichovských, respektive bavorských Zelených mladí, v politice však již dlouhé roky působící Dominik Krause a Eva Lettenbauerová. Počet členů strany vzrostl z 9 000 na 15 000 a růst i dál pokračoval.

Zelený ovládli Mnichov i Lyon

Dominik Krause je členem mnichovského zastupitelstva od roku 2014, kdy se jeho předchůdce z SPD Reiter stal poprvé starostou. Od roku 2023 byl druhým místostarostou v koalici SPD a Zelených, primárně spravoval oblast kultury, ale věnoval se také energetice a klimatické politice. Jeho cílem je klimatická neutralita Mnichova do roku 2035. Dlouhodobě se zaměřuje také na lidská práva, boj proti pravicovému extremismu a ochranu demokracie. Jako otevřeně gay politik prosazuje i práva LGBTQ+ osob.

Volba starosty byla zahájena korespondenčním hlasováním tři týdny před prvním kolem. Kdyby se počítaly jen tyto hlasy, Reiter by zvítězil již v prvním kole. Jenže pak se stalo překvapení.

Týden před otevřením volebních uren vyšlo najevo, že Reiter od roku 2021 pobíral 20 000 eur ročně za členství ve správních orgánech fotbalového klubu Bayern Mnichov, aniž by tuto částku schválilo zastupitelstvo, jak to bavorský zákon vyžaduje. Současně v únoru 2026 klub oznámil Reiterův postup do dozorčí rady.

To vyvolalo otázky ohledně střetu zájmů, protože starosta Mnichova ovlivňuje zakázky spojené s ekonomikou a rozvojem klubu. Spolu se skutečností, že Reiterův tým situaci dlouho nijak nekomentoval, způsobila týden před prvním kolem voleb volání po okamžité rezignaci od pravicové opozice, kritiku ze strany koaličních Zelených a zhroucení voličské podpory.

Mezi hlasy odevzdanými fyzicky do volebních uren se náhle Reiterova většina rozpadla a nejvíce hlasů, včetně od dosavadních Reiterových voličů, získal Krause. V kombinaci s korespondenčními hlasy, které byly odevzdané před vypuknutím kauzy, tak v Mnichově následovalo nečekané drama v podobě druhého kola. Zelení, povzbuzení zprávami o podobně nečekaném obhájení vedoucí pozice v sousedním Badensku-Würtembersku, vrhli do druhého kola veškeré zbylé síly.

Během dvou týdnů do druhého kola nepomohla SPD ani podpora od poraženého kandidáta CSU. Dominik Krause, který v prvním kole získal 29,5 procenta hlasů, zvítězil ve druhém kole s 56,4 procenty. Dieter Reiter přiznal, že volby „zpackal“ a oznámil konec politické kariéry.

Hlavním tématem Krauseovy kampaně byla dostupnost bydlení a boj proti vysokým nájmům. Ve středoevropském prostoru je jako vzor často uváděna sociálnědemokratická Vídeň. Když jsem se nedávno ptal jmenovce nového mnichovského starosty, spolupředsedy vídeňských Zelených Petera Krause, kde se inspirují oni, odvětil, že ve francouzském Lyonu.

A právě tam ve stejný den, kdy se stal Dominik Krause starostou Mnichova, obhájil stejnou pozici ve druhém kole tamních komunálních voleb náš další zelený kolega Grégory Doucet. Ve městě na soutoku řek Rhôny a Saôny to byl podobně překvapivý příběh jako ten v bavorské metropoli.