České vlády nikdy neoplývaly skutečnou velkorysostí v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, přesto se občas objevily světlejší momenty. Jedním z nich byl program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci Ukrajině na roky 2022—2025, který svým objemem navýšil běžné prostředky na zahraniční pomoc zhruba o šedesát procent. Současný návrh státního rozpočtu míří opačným směrem.

Humanitární pomoc Ukrajině podporuje většina obyvatel ČR

Vláda, která slibuje budování „nejlepší země k životu“, se rozhodla ušetřit tři setiny procenta státního rozpočtu právě na pomoci těm, kdo ji nejvíce potřebují. Část programu humanitární a stabilizační pomoci Ukrajině má skončit (0 korun místo dosavadních 500 milionů), tradiční humanitární pomoc se má snížit na minimum (50 milionů korun místo 165 milionů) a rozvojová spolupráce má klesnout přibližně o čtyřicet procent. Celková úspora 750 milionů korun odpovídá zhruba dvěma kilometrům nové dálnice nebo desetině nových dotačních programů pro agrobyznys.

Humanitární a rozvojová pomoc přitom nejsou abstraktní položky v rozpočtu. V praxi znamenají přístup k lékařské péči, pitné vodě, vzdělání, potravinám či základní infrastruktuře. České nevládní organizace i další aktéři působí od Ukrajiny přes Blízký východ po Afriku a Asii. Díky české podpoře fungují zdravotnická zařízení, školy, vodní zdroje, programy obživy i místní samosprávy. Omezení financování se proto nevyhnutelně projeví ve zhoršení dostupnosti těchto služeb.

Zahraniční pomoc však není jen projevem solidarity. Má i bezpečnostní a ekonomický rozměr. Stabilnější společnosti s přístupem k základním službám čelí menšímu riziku násilných konfliktů a méně lidí z nich odchází z existenčních důvodů. Pomáhat v místě je navíc levnější než následně řešit důsledky krizí v Evropě. Krátkodobá úspora tak může v budoucnu znamenat vyšší tlak na evropské sociální systémy i bezpečnostní struktury — včetně těch českých.

Program pomoci Ukrajině zahrnoval zdravotní péči pro civilisty zasažené válkou, obnovu infrastruktury i podporu veřejných služeb. Zachován má zůstat pouze garanční nástroj pro podnikatelské aktivity navázaný na evropské prostředky. Omezení humanitární a stabilizační složky však může mít širší dopady. Stabilita Ukrajiny je úzce propojena se stabilitou východní Evropy a nepřímo i s bezpečností České republiky. Škrty jdou navíc proti postoji veřejnosti: podle průzkumů z roku 2025 podporuje humanitární pomoc Ukrajině většina obyvatel České republiky.

České prostředky navíc často doplňují financování z Evropské unie a dalších donorů a umožňují zapojení českých organizací do širších projektů. Jejich omezení může vést nejen ke snížení samotné pomoci, ale i ke ztrátě násobně vyšších evropských zdrojů a k oslabení pozice České republiky jako spolehlivého partnera. Rozvojová spolupráce je zároveň nástrojem zahraniční politiky.

Česká republika se hlásí k evropské iniciativě Global Gateway — investiční strategii Evropské unie zaměřené na budování infrastruktury, energetických sítí, dopravních spojení, digitalizace a vzdělávacích systémů v partnerských zemích. Cílem je posílit ekonomické vazby, stabilitu a odolnost partnerských států a zároveň nabídnout alternativu k jiným mocenským investičním modelům.

Představa, že omezení pomoci v zahraničí automaticky zlepší situaci doma, je iluzí. Úspora v řádu setin procenta rozpočtu nemůže vyřešit strukturální problémy České republiky, může však oslabit její bezpečnostní zájmy i mezinárodní postavení. Krátkodobé škrty tak mohou přinést dlouhodobé náklady — finanční, politické i reputační.