Evropský parlament v úterý na svém štrasburském zasedání schválil střednědobý klimatický cíl Evropské unie. Unie má do roku 2040 snížit své emise o devadesát procent oproti jejich úrovni v roce 1990.

Jde o návrh Evropské komise, který sice počítá s původním cílem navrženým Evropským vědeckým poradním panelem pro změnu klimatu, ale není v souladu s poradním stanoviskem v otázce nástrojů, jak cíle dosáhnout.

Ústupek průmyslu a krajní pravici

Projednávání emisního cíle provázel tlak představitelů evropských vlád v Evropské radě, ale i evropské krajní pravice a velkých fosilních korporací.

Komise tak navrhla odložit rozšíření systému emisních povolenek na emise z dopravy nebo budov. Rovněž vyhověla přání velkých průmyslových korporací v otázce uhlíkových kreditů: místo rychlejšího přechodu na čisté zdroje může nyní emisně náročný průmysl „kompenzovat“ své spalování fosilních paliv tím, že zaplatí za snižování emisí v zemích mimo Evropskou unii.

Po zavedení tohoto mechanismu volal i největší evropský těžař uhlí a majitel fosilní korporace EPH Daniel Křetínský. V textu zveřejněném po volbách do Evropského parlamentu v roce 2025 v německém deníku Die Welt uváděl jako příklad výstavbu plynových elektráren mimo Evropskou unii.

Před uhlíkovými kredity ale dlouhodobě varují vědecké instituce. Klimatoložka Jette Bredahl Jacobsenová, místopředsedkyně Evropského poradního panelu pro změnu klimatu, uvedla, že cíl Evropské unie je dosažitelný i bez uhlíkových kreditů. „Odkládání opatření nebo spoléhání se na mezinárodní uhlíkové kredity by mohlo znamenat riziko ztráty důležitých příležitostí k modernizaci ekonomiky Evropské unie, vytváření kvalitních pracovních míst a posílení vedoucí pozice Evropy v oblasti čistých technologií,“ komentovala návrh Bredahl Jacobsenová.

Střednědobý cíl

Právě schválený cíl snížení emisí do roku 2040 o devadesát procent oproti začátku devadesátých let je součástí dlouhodobé evropské strategie. Nejprve má Evropské unie snížit své emise o padesát pět procent do roku 2030. Vše má kulminovat k roku 2050, kdy chce Unie dosáhnout takzvané klimatické neutrality, tedy stavu, kdy vlivem lidské činnosti vznikne v Evropě jen tolik emisí, koli je kontinent schopen pohltit — ať už pomocí obnovy přírodních ekosystémů nebo průmyslovými postupy.

V současnosti unie snížila své emise o 37 procent oproti začátku devadesátých let. Nejrychleji emise snižuje Švédsko, Nizozemsko nebo Lucembursko. Česká republika snižuje emise pomaleji — patří do spodní poloviny žebříčku. Naopak Malta nebo Bulharsko své emise dokonce zvýšily.