↗

Podpora Ukrajiny a jasné vymezení se proti ruské okupaci byly důvodem, kvůli němuž byli voliči vládě Petra Fialy dlouho ochotni odpustit přešlapy v domácí politice a klesající životní úroveň. S tím už je ale konec. Foto FB Petr Fiala

Vláda Petra Fialy nastupovala s velkými ambicemi modernizovat Českou republiku a s odvážným slibem investovat do vzdělávání. Po invazi Ruska na Ukrajinu navíc začala vystupovat jako garant bezpečnosti proti pronikání ruského vlivu. Papír snese vše, teď na konci volebního období se můžeme podívat, jak vláda svým slibům dostála. Nejlépe k tomu poslouží návrh rozpočtu na rok 2026 připravený na vládu a rozpočtové plány na roky 2027 a 2028.

Situace ve školství je neradostná. Na příští rok je navrženo 276 miliard korun. Rozpočet Andreje Babiše a Aleny Schillerové na rok 2021 předpokládal výdaje na kapitolu školství 239 mld. korun. Pokud bychom tuto částku ošetřili o vliv inflace, měli bychom v návrhu rozpočtu vidět u školství 336—340 mld., tedy o 60 miliard více.

Část rozdílu jde na vrub změnám, které vláda prosadila, tedy převedení části výdajů na obce, na školní pomůcky a na nepedagogické pracovníky. Jak upozorňuje PAQ Research a Učitelská platforma, stát se tím vzdává dalších, už tak malých, možností ovlivňovat vzdělávací politiku.

Finančně stát v roce 2026 údajně „ušetří“ 32 miliard, hodlá ale obcím velkou část prostředků kompenzovat na rozpočtovém určení daní, takže úspora zatím vznikne nejspíše jen virtuálně.

Vláda také tlačí na školy, aby začaly omezovat počet vyučovacích hodin, skončily s dělenými hodinami, znovu přešly na větší podíl frontální výuky, o slibu platů ve výši 130 procent průměrné mzdy už se raději nemluví vůbec. Co hůř, na roky 2027 a 2028 Ministerstvo financí plánuje škrtnout ve školství dalších 20 miliard, především na vysokých školách a na podpoře sportu.