Kromě emocí kolem migrantů trápí Evropskou unii jiný, možná vážnější problém. Je jím zadluženost členských zemí a neschopnost řady z nich své dluhy splácet.

Zatímco panika kolem uprchlíků má především dopad politický a bezpečnostní, dluhy se mohou ukázat jako rozbuška ekonomická. Finanční krize z roku 2008 měla za následek enormní zadlužení evropských států a ohrožení některých bank. Na sanaci se podílela takzvaná Troika, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Po prvním čtvrtletí 2016 podle zprávy Eurostatu klesl průměrný vládní dluh na 91,7 procenta HDP v eurozóně a na 84,8 procenta HDP v osmadvacítce: vládní dluh v EU tedy stále výrazně překračuje doporučených 60 procent.

Po krizi výrazně klesla salda vládního sektoru v Evropě. Průměrný schodek veřejných financí sezónně upravený byl v prvním kvartálu 2016 1,6 procenta HDP v eurozóně a poklesl na 1,8 procenta HDP v osmadvacítce. Celkové vládní příjmy v eurozóně pak činily 46,3 procent HDP, výdaje činily 48 procent HDP.

Vzhledem k zapojení vlád některých členských států do finanční pomoci jiným státům EU se zveřejňuje i podíl mezivládních úvěru, který činil 2,2 procenta v eurozóně a 1,6 procenta v osmadvacítce. Za účelem konsolidace dluhu vládního sektoru se věřitelským zemím mezivládní úvěry jiným členským zemím EU (především u Řecka, Irska a Portugalska) použité jako nástroj fiskální stabilizace odčítají.