Svět je trudné místo. Existuje v něm násilí, zloba a časopis Reflex. Ten stále považuje za dobrý nápad vydávat drobné shluky odstavců od J. X. Doležala jako názorové komentáře. Toho Doležala, který si myslí, že je evropský liberál, protože hulí. A také proto, že se při psaní nenechává svazovat rozumem, kauzalitou nebo něčím tak maloměšťáckým jako jsou fakta. V praxi se tak jeho texty překlápí do národoveckého brojení.

Ve svém nedávném proudu vědomí se věnoval případu Iráčana, který se s rodinou usadil v Německu. Zde ze žárlivosti zavraždil svou manželku. Tvrdil, že to bylo jeho právo. Doležal z celé zprávy vyvodil fascinující gejzír omylů. Nad jeho glosováním se navíc těžko mává rukou. Za dva dny totiž text nasbíral dva tisíce reakcí na facebooku, a Doležalovy halucinace se proto šíří kvapně jako každý přitažlivý nesmysl.

Barbaři bránící ženy 

Doležalova ekvilibristika začíná zhurta a postupně nabírá obrátek. Iráčan podle něj pochází z prostředí, kde je „vražda manželky, která je majetkem manžela, zcela legitimní akt - něco jako u nás rozvod“. Vždyť to sám řekl! Z jediného výroku jednoho vraha tedy plyne, že mezi „námi“ a lidmi z Blízkého a Středního Východu existuje více nepřekonatelných rozdílů.

Celá ta východní masa prý žije v domnění, že je žena méněcenná. Doležal garantuje, že zákonitě narazíte při pokusu vysvětlit milionu muslimů, že žena má rovná práva (Doležalovi vůbec nevadí, že se nikde nezmiňuje, zda Iráčan vůbec islám vyznává).