Ramadán — měsíc islámského (lunárního) kalendáře, zpravidla postní; v Česku se tradice ramadánu udržuje zhruba od 16. století po vpádu tureckých vojsk (1526).

Budím se. Otevírám oči a ospale pohlížím na budík. Je devět hodin. Úterý. Zítra by mi měl vyjít sloupek. Safra, možná bych už měla začít psát, ať to nehoním na poslední chvíli, což stejně beztak udělám, protože ráda prokrastinuji. Ramadán je na to ideální.

Prázdné mešity

Zapínám počítač, zatímco upíjím kakao a přikusuji koláč. Půst jsem držela naposledy někdy ve dvanácti letech. Stejně by bylo divné se postit, přestože je ramadán. Celá rodina si totiž raději dopřává, na tradicích už dávno nelpí.

Otevírám poštu. „Ramadánské slevy — potěšte své blízké voucherem do Baumaxu!“ „Co si vaše děti přejí k oslavě zakončení půstu?“ Nemilosrdně vše házím do elektronického koše a přepínám na Facebook.

Moji levicoví přátelé diskutují nad návrhem nového zákona. Zaměstnanci řetězců by měli během svátků dostat volno, například právě na Íd, tedy na konec ramadánu. aby mohli být doma s rodinou. Nejzáživnější je diskuze u Martina Stropnického.

„A co my, obyčejní studenti? Nějak si na sebe vydělávat musíme. A kdy jindy než v době volna můžeme do práce?“