Portál Prázdné Domy vytváří databázi prázdných domů, které bez užitku chátrají. Snaží se také shromažďovat údaje o tom, proč tomu tak je. Zatím se podařilo zmapovat necelých 1100 objektů. Je ale pravděpodobné, že v České republice bude podobných opuštěných domů mnohem více.

Když se zamyslíme nad tím, jak často se hovoří o nedostatku zdrojů, kolik stojí vytváření nových a nových obytných projektů, jak se u nás rozšiřuje zastavěná plocha a naopak ubývá zemědělské půdy a jaké to má další dopady na naši krajinu, ve které je stále obtížnější udržet vodu a bránit jejímu vysychání, a samozřejmě nad tím, kolik lidí je bez domova, tak zkrátka nedává žádný smysl, aby tisíce domů bylo prázdných.

Hlavní otázka zní, proč tomu tak je a co s tím. Často může jít o spekulanty, kteří nechávají budovy chátrat účelově, čekají až dům spadne a oni budou moci využít lukrativní pozemek. V takových případech asi opravdu může fungovat opatření, o kterém hovoří zakladatel iniciativy Prázdné Domy Petr Zeman. Ten se domnívá, že majitel, který nechává prázdný objekt chátrat, by měl platit vyšší daně za to, že se dům rozpadá a znehodnocuje ceny okolních pozemků.

Celá věc je ale mnohem komplexnější a poukazuje na řadu hlubokých problémů, které naši společnost trápí. Kromě velkého množství budov nacházejících se v Praze, kde se pravděpodobně skutečně jedná o budovy stojící na žádaném pozemku, obsahuje web Prázdné Domy mnoho objektů v severních Čechách, například v Ústí nad Labem či Duchcově, kde zřejmě bude i jiný důvod, proč jsou domy opuštěné. Pavel Zeman říká, že zde existují celé prázdné čtvrti.

Ve chvíli, kdy se přestaneme soustředit pouze na ten který konkrétní objekt, ale začneme si všímat i jeho okolí, jejich vzájemného vztahu a toho, kde se podobné budovy koncentrují a proč, najednou se od tématu chátrajících domů dostaneme až k otázce chátrání a opuštění celých měst a možná i oblastí, odkud lidé, kteří mohou, odcházejí, protože tam nechtějí žít a nevidí tam pro sebe žádnou perspektivu.

Druhou stranou tohoto pohybu, která s ním ale úzce souvisí, přestože se to nemusí na první pohled zdát, je vysoká cena nájmů a bydlení obecně ve velkých městech, kde se lidé koncentrují. Výška nájmů v centrech měst dále stoupá zásluhou služeb, jako je Airbnb, pomocí kterých se pronajímají části nebo i celé byty turistům.

Ve výsledku tak byty, které by mohly sloužit k běžnému životu, jsou skupovány jako investice a pronajímány krátkodobým návštěvníkům města, což tlačí nahoru ceny pronájmů v dané oblasti i pro dlouhodobé obyvatele.

Prázdné a chátrající domy, ať už stojí kdekoli, jsou dokladem společenské nerovnováhy, která může mít různou podobu. Jednou to je zavírání podniků a vylidňování určité části země. Podruhé to může být příliš vysoká cena pozemků v centru hlavního města, která vede k tomu, že se vyplatí raději nějaký ten rok počkat a následně dům zbourat a postavit takový, který bude mít lepší komerční využití.

A stejně tak situace, kdy pro mnoho objektů by se sice využití našlo, ale ne takové, jež by bylo tržně natolik úspěšné, aby vydělalo na drahou rekonstrukci, kterou budova vyžaduje, rovněž poukazuje na nerovnováhu, která v naší společnosti panuje a jejíž připomínkou jsou prázdné domy.

Vyrovnat tento stav a dosáhnout jisté harmonie, kdy v jedné části země přestanou chátrat objekty, protože je o ně příliš malý zájem a v druhé se nebudou rozpadat právě z opačného důvodu, nepůjde vůbec snadno.

Není to jen otázka legislativy a daní, byť bez nich se ze současné situace nedostaneme, ale ještě důležitější je schopnost státu mít komplexní strategii rozvoje svého území, která uvažuje o jednotlivých krajích jako o celku a usiluje o to, aby vzdálenost mezi nimi, co se týče různých aspektů kvality života, nebyla diametrálně odlišná.

Významnou roli ale mohou sehrát i sami občané, kteří by měli být státu oporou a partnerem a třeba i pomocí podobných projektů, jako je iniciativa Prázdné Domy, která jde právě tímto směrem, když zdůrazňuje, že se snaží učit všímat si svého okolí, zajímat se o historii objektů, aby si jich lidé více vážili a starali se o jejich osud.