Víceletá gymnázia měla být jen nouzovým řešením

Miroslav Hudec

Spíše než k vzdělávání mimořádně nadaných fungují víceletá gymnázia jako kvalitnější nabídka pro běžné, byť dobře prospívající děti z dobrých rodin. Ty pak chybí na základních školách a prohlubují se tak nerovnosti.

„Těžko říct, proč s takovou možností v devadesátém roce čeští politici vůbec přišli,“ diví se v Lidových novinách Radka Kvačková obnovení víceletých gymnázií v období po Listopadové revoluci. Má pravdu, když podotýká, že v tom jdeme proti proudu. Vyspělý svět se skutečně z řady důvodů, mimo jiné proto, aby se příliš nezvětšovaly rozdíly mezi jednotlivými sociálními skupinami a nerostla společenská nestabilita, snaží o společné vzdělávání maxima dětí.

Často uváděným důvodem tohoto návratu do časů První republiky byl záměr alespoň takto zlepšit péči o mimořádně nadané děti, přesněji řečeno, vůbec jim nějakou péči věnovat. Než se vymyslí něco lepšího. Neoficiálně se pak dodávalo, že se o jejich obnovení osobně zasadil pan profesor Adam, první polistopadový ministr školství, sám absolvent a svědek kvality tamní výuky, který na ně tudíž nedal dopustit.

V tom měl jistě pravdu, potvrdí to snad každý, kdo se někdy s jejich absolventy setkal. Ale do devadesátých let vědy o vzdělávání přece pokročily jen minimálně, a návrat k předválečným vzdělávacím ideálům by navíc už ani neodpovídal požadavkům doby.

×
Diskuse
June 1, 2016 v 8.25
Vzdejme se soutěžení
Ani pokud by byly školou pro skutečně nadané, nedávají při inkluzivní politice smysl. Je otázka proč o nich MŠMT vůbec nemluví. Podle mě proto, že my rodiče z "lepší vrstvy", kteří máme více peněz, více příležitostí (někteří pracujeme pro MŠMT, někteří píšeme pro Deník Referendum apod.) chceme, aby naše děti měly lepší školy než jiné děti. Pokud inkluzi myslíme vážně, vzdejme se soutěžení v této oblasti, vzdejme se víceletých gymnázií pro naše "lepší děti".