V minulých týdnech Poslanecká sněmovna a následně Senát posvětily rozšiřování Národního zdravotního informačního systému. Jedná se o řadu registrů obsahujících údaje o zdraví občanů propojené s rodnými čísly. Občanská organizace Iuridicum Remedium upozorňuje, že se tak děje ve chvíli, kdy Ústav zdravotních informací a statistiky zároveň odmítá veřejnosti sdělit, kdo má vlastně k údajům přístup, komu údaje z registrů předává, v jaké tak činí formě nebo zda si za to nechává platit.

„Zaslali jsme Ústavu zdravotních informací a statistiky několik dotazů týkající se fungování zdravotních registrů. Většina informací, které jsme žádali, by měla být součástí zákona, protože jednou z hlavních zásad zpracování citlivých osobních údajů je jeho transparentnost. To, že tomu tak není, je podle nás chyba,“ vysvětluje výkonný ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil.

A pokračuje: „Každý z nás chodí k lékaři a měl by mít tedy právo vědět, kdo má k údajům, které se předávají do zdravotních registrů přístup, komu dalšímu a v jaké podobě jsou údaje z registrů předávány, jestli z předaných údajů lze identifikovat konkrétní pacienty a jestli za tyto údaje o našem zdraví někdo dostává zaplaceno.“

Ústav se obává hrozeb z oblasti kybernetické bezpečnosti

Zástupci Iuridicum Remedium neočekávali, že se sdělením těchto informací ze strany Ústavu zdravotních informací a statistiky budou nějaké potíže, přesto ale ústav poskytnutí vyžádaných informací odmítl s tím, že se jedná o informace, které musí zůstat utajeny, protože je třeba chránit systém před hrozbami z oblasti kybernetické bezpečnosti.

„Zdůvodnění Ústavu zdravotních informací a statistiky považujeme za výsměch právu občanů na informace o tom, jak stát nakládá s citlivými osobními údaji. Nedokážeme si představit, jakou kybernetickou hrozbu by mělo sdělení těchto informací přinést,“ zdůraznil Jan Vobořil.

A dodal: „S tímto přístupem je otázka, proč by vůbec existence zdravotních registrů nebo koneckonců jakýchkoli jiných registrů státní správy měla být upravena v zákoně. Jistě bezpečnější formou z pohledu kybernetické bezpečnosti by bylo, pokud bychom vůbec o jejich existenci netušili,“ uvedl Vobořil.

Podle Iuridicum Remedium ve spojení s informacemi týdeníku Dotyk o personálním propojení mezi Ústavem zdravotních informací a statistiky, Institutem biostatiky a analýz Masarykovy univerzity a soukromé společnosti IBA, s. r. o., která využívá zdravotnická data ke komerčním účelům, vyvolává neochota poskytovat informace o tom, jak je s daty nakládáno, pochybnosti, co je pravým smyslem existence těchto registrů a jestli nejde primárně o finanční profit nějaké zájmové skupiny, která těží z prodeje cenných souborů dat.

„Při jednání o nedávno schválené novele, která bude znamenat rozšiřování registrů, přislíbil Úřad pro ochranu osobních údajů, že provede kontrolu jejich fungování. Vzhledem k přístupu Ústavu zdravotních informací a statistiky doufáme, že kontrola bude zahájena co nejdříve a že bude skutečně hloubková. My se proti odmítnutí poskytnout informace samozřejmě odvoláme,“ doplnil Vobořil.

Vedle stávajících registrů zaměřených například na onkologická onemocnění, evidenci hospitalizací nebo porodnictví má nově vzniknout i superregistr, v němž budou shromážděny veškeré údaje od všech zdravotních pojišťoven týkající se všech proplacených úkonů.