Na svém pondělním jednání vlády Bohuslava Sobotky hlasovali ministři a ministryně o přistoupení České republiky k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Ministr zemědělství Marian Jurečka a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (oba z KDU-ČSL) hlasovali proti. Vláda přesto sjednání Úmluvy schválila. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v rozhovoru pro Deník Referendum komentuje odmítavý postoj svých kolegů a vysvětluje, co přesně Úmluva upravuje.

Ministr Marian Jurečka a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek hlasovali proti tomu, aby Česká republika přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Jak své hlasování odůvodňovali? Diskutovali jste spolu o tom, proč to udělali?

Pan místopředseda Bělobrádek přečetl jakési neuvěřitelné stanovisko, kde se mimo jiné objevilo, že tato Úmluva by zavedla „genderovou ideologii“. Hovořil také o biologickém pohlaví, roli ženy a muže, o tom, že rodina má být pouze soužitím ženy a muže a že „genderová ideologie“ toto všechno zpochybňuje. Nelíbilo se mu už samotné používání pojmu „genderové násilí“. Připadalo mi, že jsem se propadla tak o deset, patnáct let zpátky....

Ministr Jurečka zase vyjádřil obavy, jak poznáme, když nějaká žadatelka o azyl bude argumentovat násilím na ní páchaném jako příčině toho, proč utíká ze své země. Měl strach, jak to budeme kontrolovat. To je ale přece úplně stejné, jako když ověřujeme politické pronásledování... Ano, debatovali jsme hodně. Tito dva pánové ale podle mě vůbec nepochopili, o co se jedná. Jejich postoj naprosto nechápu.

Co přesně tedy tato Úmluva Rady Evropy obsahuje?

Úmluva pokrývá všechny formy násilí na ženách, včetně toho domácího, a věnuje zvláštní pozornost ženským obětem násilí, které je založené na pohlaví. Úmluva takové násilí definuje jako porušení lidských práv, jako formu diskriminace na základě pohlaví, které může vést k fyzické, psychické, sexuální, ekonomické újmě a jinému utrpení žen na veřejnosti i v soukromí. Za ženy jsou Úmluvou považovány i dívky mladší osmnácti let.

Jakým způsobem by tato Úmluva změnila konkrétně situaci žen v České republice?

Cílem je chránit ženy proti všem formám násilí, předcházet mu a stíhat a odstraňovat násilí na ženách a domácí násilí na mezinárodní úrovni.

Úmluva zavádí opatření na podporu obětí násilí na ženách a domácího násilí, jako jsou telefonní linky důvěry či azylová zařízení. Dále také zákaz vstupu pachatele domácího násilí do obydlí, které sdílí s obětí.

Úmluva poskytuje ochranu migrujícím ženám a žadatelkám o azyl, které se staly oběťmi domácího násilí. Při rozhodování o udělení azylu by měl stát uznat násilí na ženách jako formu pronásledování a zavést genderově citlivé postupy při příjmu a posuzování žádostí o azyl. Stát dále chrání ženy imigrantky tak, že například zajistí výjimku obětem násilí před vyhoštěním ze země, pokud stát rozhoduje o vyhoštění jejich partnera. Dále oběti nucených sňatků, které pozbydou povolení k pobytu v důsledku zavlečení na území jiného státu, mají mít možnost povolení znovu získat.

Byla by v případě připojení se k Úmluvě nutná změna zákonů?

Přistoupení k jakémukoliv mezinárodnímu instrumentu vždy předchází podrobná analýza souladu s českým právním řádem, z níž vyšlo, že z hlediska působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (právní ochrana dětí a poskytování sociálních služeb) by ratifikace nevyžadovala žádnou změnu české legislativy.