Politici ve škole
Ivana RecmanováPředem připravené otázky na Zemanovu besedu otevírají debatu nad místem politiky ve školách. Ty by se neměly tvářit jako apolitická místa, ale kultivovat politicky pluralitní prostředí. Jen tak vychovají studenty k politické gramotnosti.
Incident s předpřipravenými otázkami na vinařské škole, kam zavítal prezident Zeman, je samozřejmě politováníhodný. Bylo by jedině dobře, pokud by byla potrestána osoba, která toto loutkové divadlo zosnovovala. Podobné věci se ale děly, dle mé vlastní zkušenosti, i jindy a jinde, takže si nedělám iluze - jihomoravská ostuda je jen špička ledovce.
Nemluvím ani tak o návštěvě tehdejšího prezidenta Václava Klause na můj první gymnaziální ústav. Je sice pravda, že přednost při pokládání dotazů dostali maturanti, nakonec se ale našel čas přinejmenším na jednoho studenta z nižšího ročníku. I když se otázky týkaly Klausových kontroverzních činů (například nejmenování mladých soudců), jednalo se o několikrát mediálně probrané záležitosti. Prezident tudíž tehdy zopakoval posluchačům to, co si beztak mohli přečíst v novinách.
O pár let později se ale stalo několik věcí, na které hledím rozpačitě…
Jednou jsme místo páteční hodiny základů společenských věd absolvovali přednášku tehdejšího poslance za ODS, Jana Klasa, který pochází z Kladna. Kdybych to měla k něčemu přirovnat, jednalo se o one-man show, ze které komik nevyšel zrovna nejlépe.
A výuka o politice je součást vzdělávacích programů škol, a zjevně cíle jsou výchova k demokracii a svobodě volby atd.
Otázka je zda to školy umí, to je hodně odpovědnost těch, kdo školy zčásti řídí. Svůj díl má i MŠMT, na jakýkoli signál, že školy nezvládají návštěvu lidí spojených s politikou (ne v roli politika, ale představitele státu nebo obce - prezidenta, ministra, poslance, primátora, radního) by měla reagovat, reagovala?