Sdružení pro záchranu prostředí Calla vydalo informační list Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví. Reaguje tak na krok vlády z prosince 2014, kterým se poprvé od roku 1989 rozhodla zásadně změnit polistopadové směřování v oblasti těžby a zpracování uranu, když přijala plán ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka na zahájení schvalovacího procesu, na jehož konci má být nový uranový důl mezi Brzkovem a Věžnicí na Českomoravské vrchovině. Jedním z argumentů pro toto rozhodnutí bylo zachování pracovních míst ve státním podniku DIAMO a nová pracovní místa v okolí dolu.

Těžba a zpracování uranu podle sdružení může představovat nebezpečí pro zdraví lidí a životní prostředí vyplývající z možného uvolňování radioaktivních látek, chemických sloučenin, těžkých kovů atd. Největšímu riziku jsou vystaveni lidé, kteří se bezprostředně na těžbě a zpracování uranu podílejí. Důsledky toho jsou u nich poměrně dobře zdokumentovány, ale zdravotním rizikům mohou být vystaveni i lidé žijící v okolí, kterým byla zatím věnována daleko menší pozornost.

„O zdravotním stavu obyvatel v okolí závodů na těžbu nebo zpracování uranu nejsou v České republice dostupné vědecké studie. Nicméně je známo, že škodliviny spojené s těžbou uranu mohou představovat zdravotní rizika i pro lidi, kteří nepracují přímo v uranových dolech,“ vysvětlil Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Co vše může přinést těžba uranu

Kromě samotného uranu mohou nebezpečí představovat i další doprovodné látky a sloučeniny, např. těžké kovy nebo oxid křemičitý. Nejběžnějším důsledkem je rakovina plic, řádově méně časté jsou zhoubné nádory kůže, rakovina hrtanu nebo některé typy leukémie. Studie z Německa prokázaly také vysoké riziko vzniku silikózy plic — velmi závažného zánětlivého onemocnění vedoucího k náhradě plicní tkáně vazivem.

„Je potřeba otevřít oči: uranový průmysl, to nejsou jen nová pracovní místa, ale také poškozené zdraví a životní prostředí. Informačním listem se pokoušíme doplnit informace, které se lidé z pozitivně laděných prezentací uranového průmyslu nedozvídají,“ zdůraznil Edvard Sequens, energetický konzultant z Cally.

V letech 1991 až 2009 bylo u nás ohlášeno 1 038 případů profesních nádorových onemocnění, převažoval zhoubný nádor průdušek a plic, přičemž 77 % postižených pracovalo při těžbě nebo úpravě uranové rudy. U profesionálních nádorů plic je přitom v České republice zaznamenán klesající trend, což je spojováno s postupným útlumem těžby uranu a uzavíráním uranových dolů.

V České republice je těžbou a zpracováním uranu poznamenáno více než dvě stě lokalit, kde vzniklo přes 46 milionů metrů krychlových hald a téměř 600 ha ploch odkališť plných odpadů z těžby. Navíc při loužení uranu v severních Čechách bylo kontaminováno přes 240 milionů krychlových metrů podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi.

Česká republika byla nucena na sanace škod způsobených těžbou a úpravou uranu vynaložit již desítky miliard korun. Jen na odstraňování následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem se vláda zavázala během následujících třiceti let věnovat 31,3 miliardy korun.