Ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost firmy Urania Mining o stanovení průzkumného území na vyhledávání uranu v oblasti Ploužnice na Liberecku. Žádost firmy z roku 2008 již jednou ministerstvo odmítlo, ta nicméně uspěla u Městského soudu v Praze, který z důvodu nesouladu stanovisek státní správy zamítavé rozhodnutí zrušil.

Kvůli tomu, že nyní ministerstvo průmyslu vyjádřilo jasný názor, že žádost Urania Mining není v souladu s platnou státní surovinovou politikou, byl tento rozpor vyřešen. „Pochopitelně vítáme, pokud stát odmítá povolovat další těžbu uranu poté, co škody po jeho těžbě ve výši desítek miliard korun budeme splácet ještě desítky let. Bohužel ministr Kuba uran hodlá otevírat nové doly, chce jen, aby ložiska zůstala schována pro státní podnik DIAMO,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Obyvatelé v oblastech nad uranovými zásobami si však mohou oddychnout pouze dočasně. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje v novém návrhu surovinové politiky zcela zásadně přehodnotit přístup k ukončení těžby uranu na území České republiky. Chtělo by otevřít těžbu uranu u Brzkova na Jihlavsku. V delším časovém horizontu je uvažováno také o těžbě větších uranových zásob na Liberecku v oblasti rozsáhlých podzemních zásob pitné vody. ¨

Technologická agentura ČR již vyhlásila veřejnou zakázku za 6,7 milionu korun, která má zhodnotit možnosti těžby v této oblasti.  A v klidu nemohou být obyvatelé ani nad dalšími ložisky, neboť stát by chtěl nově zrevidovat všechny své uranové zásoby.

Sdružení Calla přitom opakovaně upozorňuje na vysoká environmentální rizika plánů ministerstva průmyslu zejména v oblasti podzemních zásob pitné vody a rovněž na vyvolanou potřebu mnohamiliardových investic ze státního rozpočtu na otevření dolů, technologii chemické těžby či rekonstrukci odkaliště K2 v Dolní Rožínce.

Pouze na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun. Tuzemský uran v současnosti nepokrývá ani polovinu potřeby provozu reaktorů v Dukovanech a Temelíně, která činí ekvivalent 610 tun uranu ročně.

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové.

V současné době tak v oblasti zůstává přibližně 400 milionů m3 zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2 .