Léta žádají o to, aby byl rozšířen název státního svátku, připadajícího na 17. listopad. Každý rok se scházejí u Hlávkovy koleje v Praze, aby připomněli události roku 1939, kdy tekla krev, a byli vražděni studenti. Prosí o to, aby spolu s událostmi 1989 bylo v kalendáři pamatováno i na Jana Opletala a další studenty z roku 1939. Lidí, kteří nacistické hrůzy zažili na vlastní kůži, je čím dál míň. Stárnou a umírají. Přesto jim zákonodárci zatím nebyli schopni vyjít vstříc.

Jde přitom o legislativní maličkost. K názvu státního svátku Den boje za svobodu a demokracii stačí (v rámci novely zákona o státních svátcích) přidat Mezinárodní den studentstva, kterým si lidé na celém světě připomínají pražské události z konce října a průběhu listopadu 1939. Svátek byl vyhlášen v roce 1941 na manifestačním shromáždění v Anglii, kterého se zúčastnili delegáti z šestadvaceti zemí.

Stačí malá rekapitulace a člověku běhá mráz po zádech: krvavě potlačená manifestace ke vzniku Československa, oběti střelby dělník Václav Sedláček a student medicíny Jan Opletal, jehož pohřeb byl spontánní demonstrací proti nacismu, zatýkání vysokoškoláků, jejich převezení do koncentračního tábora Sachsenhausen, poprava devíti studentů-funkcionářů, uzavření českých vysokých škol.

Po roce 1989 jsme však vylévali vaničku i s dítětem, a tak v 90. letech název mezinárodního svátku z kalendářů vypadl. Nahrazen byl Dnem boje za svobodu a demokracii. Poslanci KSČM v čele s dnešní europoslankyní Kateřinou Konečnou ve sněmovně opakovaně předkládali návrh Českého svazu bojovníků za svobodu, aby se název vrátil, respektive, aby ten stávající byl doplněn, a 17. listopad byl oficiální připomínkou nejen roku 1989, ale i roku 1939.

Sněmovna návrhy opakovaně odmítla. Doprovázeno to bylo, jak také jinak, i antikomunistickým křikem. Pro zamítnutí loňského návrhu nehlasovali spolu s komunisty jen někteří sociální demokraté a několik poslanců Úsvitu. Nyní je norma znovu na stole. Předložila ji poslankyně a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) — s antikomunistickými výkřiky si proto odpůrci už nevystačí.

Vláda k návrhu vydala neutrální stanovisko — současný název zahrnuje podle vládního odůvodnění oba svátky, a změna by mohla „vyvolat dojem, že se 17. listopadem jsou spojováni především studenti a až na druhém místě hodnoty, jakými jsou svoboda a demokracie“. Rozhodovat budou zákonodárci, a i ti vládní mají díky neutrálnímu stanovisku vlády volné ruce. Snad pochopí, že svátek by obsahoval oba názvy a nic by upozaděno nebylo.

Mimochodem, po rozšíření názvu volají i dnešní studenti. Petici s tímto požadavkem totiž inicioval Národní parlament dětí a mládeže. Chci doufat, že zákonodárci pokornou prosbu pamětníků i studentů vyslyší.