V pondělí 17. listopadu proběhne v Brně studentské shromáždění Listopadem to nekončí. Akci svolávají vysokoškolští studenti, její vyvrcholení proběhne poblíž místa, kde končí pochod pravicových extremistů. Studenti vysokých škol zdůrazňují, že nebudou akci neonacistů blokovat, zároveň odmítají jejich pochodu pasivně přihlížet. Zdůrazňují také, že cílem jejich shromáždění není události roku 1989 pouze oslavovat.

„Pro mnohé, kteří tehdy demonstrovali na náměstích, je dnešní společenská situace zklamáním,“ připomínají studenti. Pouhou rutinní oslavu jejich činů proto vnímají jako zpronevěření se tomu, o co usilovali studenti v roce 1989. Cílem iniciativy je zdůraznit závazky dnešní generace k odkazu listopadových událostí a pojmenovat problémy, se kterými se po pětadvaceti letech společnost potýká.

Neonacisté svou akci nazvali Dnem národní jednoty. „Česká, moravská a slezská půda patří Čechům, Moravanům a Slezanům,“ píše ve své pozvánce krajně pravicová mládež. Listopadovou revoluci přitom označuje za podvod. Akce pravicových extremistů začne ve 14:00 na Malinovského náměstí. Údajně ji mají přijet podpořit také členové rasistické slovenské organizace Vzdor Kysuce

Shromáždění studentů vysokých škol začne ve 14:30 před sochou T. G. Masaryka na Komenského náměstí. Organizátoři tu přečtou manifest, který vyzývá k aktivnímu pojetí svátku boje za svobodu a demokracii. Účast mimo jiné přislíbil i rektor Masarykovy Univerzity Mikuláš Bek či senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Studenty podpořili další osobnosti veřejného života.

Průvod se následně přesune po ulici Husova do parku Denisovy sady. Konec pochodu s názvem Den národní jednoty na ulici Nové sady nahlásila také Dělnická mládež. „Nebudeme neonacisty blokovat, ale chceme dát jasně najevo, že 17. listopad je studentským svátkem a nepřejeme si, aby byl zneužit duševními následovníky těch, co ve stejný den v roce 39 do studentů stříleli,“ říká jedna z organizátorek studentské akce Miriam Kanioková.

Studenti ve svém manifestu zdůrazňují pojetí demokracie jako nekončícího každodenního boje o její principy. Jeden z nich se odehraje právě 17. listopadu v Brně. „Oslovujeme celé názorové spektrum, protože si myslíme, že nás spojuje jedna zásadní věc: nutnost odsoudit ty, co zpochybňují princip rovnosti, který je základním humanistickým ideálem,“ vysvětluje spoluautorka manifestu Gaby Khazalová.

Studenty podpořila mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová: „V posledních dnech se vracíme k událostem před pětadvaceti lety, ve vzpomínkách, občas i v pozoruhodných reflexích. Pro společenské zdraví je to jistě prospěšné. Za neméně užitečnou „oslavu“ však považuji, rozhlédneme-li se kolem sebe a zareagujeme na dnešní výzvy.“

Podporu jim vyjádřil také Jaromír Bláha, expert Hnutí Duha, který byl v roce 1989 členem stávkového výboru brněnských studentů, nebo politolog Ondřej Císař z Univerzity Karlovy. „Vzhledem k tomu, že listopad 89 jedna část politického spektra nechala vytesat do kamene, postavila jej na piedestal a o jeho významu nehodlá dále diskutovat a druhá část jej — tu otevřeně, tu skrytě — označuje rovnou za lež, jedná se o pozoruhodnou iniciativu,“ komentuje Císař.

Socioložka Tereza Stockelová pak zdůraznila, že 17. listopad patří studentům. „Má smysl slavit ho bez sentimentu, jako prostor pro vyjádření zásadních otázek a problémů současné společnosti a příležitost pro vstup nové generace a jejích společenských vizí do veřejného prostoru. Listopadem to nekončí — naopak může vždy znovu začít!“

A sociolog médií Jaromír Volek z Masarykovy univerzity připomíná, že demokracie je proces, který nelze nastolit, ale jen žít a kultivovat. „Pokud tomu tak není vznikají jen její kamufláže. Například v podobě sílící vlády bolšhokynářské mentality, která se zrodila z prolnutí cynického rozumu pozdní normalizace a mafiánského pojetí kapitalismu,“ dodal Volek s tím, že studentům drží palce.