Náboženství v Angole: Mezi obrozením a státní kontrolou
František KalendaSobotní sloupkař DR tentokrát o přehlíženém rozmachu evangelikálních církví a apokalyptických sekt na jihu Afriky. Nová religiozita má i svůj politický rozměr.
Zatímco byl angolský prezident José Eduardo dos Santos na ostře sledované návštěvě v Číně, odeslalo mu 37 poslanců Evropského parlamentu ze čtrnácti zemí otevřený dopis, ve kterém kritizuje stav lidských práv v jeho zemi. Odsouzení novináře Rafaela Marquese, jenž se stal obětí politického procesu kvůli publikaci knihy Krvavé diamanty o brutálních praktikách armádních špiček v surovinovém byznysu, se díky podpoře řady osobností a dokonce klenotnické společnosti Tiffany věnovala relativně vysoká pozornost světového tisku. Neměla by však zapadnout další část dopisu pojednávající o údajném nábožensky motivovaném masakru z letošního roku.
Masakr měl být spáchán 16. dubna, když policie zadržela vůdce sekty Světlo světa Josého Kalupeteka, jehož hnutí se v letošním roce závratně rozrostlo a podle odhadů agentury ANGOP má mít dnes skoro čtyři tisíce příznivců. Při pokusu o Kalupetekovo uvěznění mělo dojít mezi jeho následovníky a policisty k ozbrojenému střetu, jehož průběh se diametrálně liší v oficiální a neoficiální verzi.
Zatímco oficiální místa přiznávají 22 mrtvých (13 civilistů a 9 policistů), opozice mluví nejméně o tisícovce zavražděných. Celou záležitostí se zabýval mimo jiné i zmiňovaný odsouzený novinář Rafael Marques, šéfredaktor nezávislého serveru Maka Angola, který po rozhovorech se zasahujícími policejními důstojníky a dalšími očitými svědky došel k závěru, že zemřít muselo alespoň dvě stě Kalupetekových následovníků. Zbývající tisíce příznivců se podle všeho podařilo vyhnat z improvizovaných táborů v lese, kde měli očekávat konec světa, i když jejich pronásledování pokračuje; prezident dos Santos je označil za nebezpečí pro stabilitu státu a celou společnost.
Ať už byl skutečný rozsah zásahu jakýkoli — což se vzhledem k mediálnímu embargu a odmítnutí oficiálního vyšetřování zřejmě nikdy nedozvíme — samotná existence sekty Světlo světa i její násilné rozehnání dobře ilustrují dva klíčové aspekty náboženského života v současné Angole, oba mimořádně zajímavé.
Mohutná expanze
To propojení těchto hnutí s politikou, jak o nich referoval úvodní text, je sice zajímavé, ale dozajista není vlastní příčinou toho, že tyto sekty vznikají v tak nesčetném množství. Bylo by za tímto fenoménem možno vystopovat srážku tradicionalismu s modernou? Kdy už katolická církev nedokáže poskytovat uspokojivé odpovědi?
To "osobní spojení s Bohem", které je intenzivnější v těch evangelikánských hnutích - proč je více prožíváno u nich, a ne u katolíků?
A kde ta všechna evangelikánská hnutí vzala náhle ten svůj nový impuls, kterým "válcují" katolickou církev?
A kde berou tu svou popularitu, když - jak je v tom druhém textu zmíněno - jsou vlastně ještě konzervativnější, nežli sama katolická církev (respektive její příslušníci)?
Skoro by se dalo soudit, že je to do značné míry export z - většinově protestantských - Spojených států, jmenovitě právě z těch agilně-agresivních konzervativně-evangelikánských proudů. Které disponují obrovskými finančními prostředky, a proto pro ně není problémem financovat svou misijní činnost, v prvé řadě směrem do jihoamerického kontinentu.
Ale ani to všechno neodpovídá na otázku, proč tato hnutí mají takový úspěch.
Ačkoli naprosto nejsem znalcem v dané věci, zkusil bych si nabídnout dvojí odpověď:
Za prvé, tradiční katolická církev přece jenom působí už značně "unaveně", ve srovnání s ní působí ti agilní evangelikánští kazatelé a misionáři podstatně svěžeji.
Ale za druhé: skoro bych docela věřil tomu, že tímto způsobem (těch evangelikánských církví) prezentované křesťanství je mnohem přitažlivější prostě proto, že je - mnohem "stravitelnější". To je totiž právě takové to extatické vyznání na americký způsob, kde složité a náročné obsahy pravé křesťanské věrouky ustupují do pozadí, jsou zatlačeny okamžikovým extatickým prožitkem. Je to tedy svým způsobem takový typický americký "fast food" v oblasti religiozity. Jak řečeno, exportní zboží. Lehce stravitelné, podbízivé, nabízející okamžitý efekt.