Svým způsobem by mě to mělo těšit: Nejdražším městem světa pro cizince se podle průzkumu společnosti Mercer stala Luanda, hlavní město portugalsky mluvící Angoly. Africká metropole se tak zařadila po bok nejvyspělejších metropolí, jako je Ženeva, Sydney, Curych nebo Hongkong. Jenže Luanda je přeci jen trochu jiný případ.

Ještě nedávno mimořádně krvavou občanskou válkou zruinovaná bývalá portugalská kolonie začala přitahovat pozornost na přelomu tisíciletí, kdy se ukázalo, jak ohromnými surovinovými zdroji disponuje. Od té doby nalákala desítky obřích společností z Číny, Brazílie nebo Spojených států, připravených platit cash. Angolská ekonomika raketově rostla. A spolu s ní rostly ceny. Ubytování v běžně zařízeném dvoupokojovém bytě v hlavním městě skoro vyjde na skoro trojnásobek oproti stejnému bytu v supermoderním New Yorku. Za hamburger zase zaplatíte bezmála čtyři sta korun.

Ekonomové tvrdí, že je to cena za průmyslovou revoluci, kterou prochází Afrika. Mluví o africkém snu.

A skutečně, za extrémními cenami stojí hlavně sny. Sny zlatokopů (ať už těží cokoli) a jejich hostitelů, místní politické elity. Obě strany sní o obrovských příjmech bez rozumných investic. Bez jakýchkoli ohledů. V Angole nebo Mosambiku tedy sice staví obří přístavy a dálnice, ale vlastní obyvatelé stále žijí ve slumech a pracují za několik dolarů na den; pokud za ně nepracují dovezení dělníci. Dvouciferná míra inflace nikoho neznepokojuje.

Podobnou situací přitom procházely i další rozvíjející se země včetně států Latinské Ameriky, zejména Brazílie. Také tady přinesla velká očekávání cenový rozmach, který i přes výrazné ekonomické zpomalení v posledních letech katapultoval brazilské metropole vysoko nad severoamerická města.

Tento nepoměr je jedním z důvodů milionových brazilských protestů z června letošního roku, které slibují naději na změnu. Již tři roky se protestuje i ve státu s nejdražším městem světa, v Angole. Jenže zatímco v Brazílii panuje i přes politické excesy svoboda projevu, Angolu má pevně v rukou stejná politická elita v čele se stárnoucím prezidentem Santosem už více než třicet let. A skutečné zlatá horečka spolu s narůstající těžbou diamantů, ropy a zemního plynu teprve začíná.

Diamanty zatím zahraničním zlatokopům i domácím politikům za extrémní ceny prostě stojí.