Nebylo překvapující, že první latinskoamerický papež vyrazil na první zahraniční cestu do největší latinskoamerické země. A zároveň do největší katolické země na světě, alespoň prozatím. Brazílie — to jest pátý stát v pořadí, co se týče rozlohy a počtu obyvatel, a sedmá největší ekonomika — je pro hlavu katolické církve klíčovým bitevním polem. A to nejen proto, že hrozí, že zde tato církev brzy přijde o dominanci.

Statistika je na první pohled neúprosná. Mezi lety 2000 a 2010, tedy mezi posledními sčítáními obyvatelstva, se zastoupení katolíků v Brazílii snížilo o sedm procent. Ve stejnou dobu narostl o šest procent počet protestantů. Největší úspěch slaví evangelikální církve, především pak letniční hnutí, které klade důraz na osobní duchovní prožitek. Zatímco věřících tradičních protestantských církví přibylo o pouhou desetinu, počet příslušníků letničních církví za stejnou dobu vzrostl o 44 procent. V případě největší nekatolické křesťanské církve v Brazílii vůbec, Assembléia de Deus (Shromáždění Boží), to znamená přírůstek téměř čtyř milionů věřících.