Američané mění názor na George W. Bushe, má opět podporu
Petr JedličkaPověstně neoblíbeného exprezidenta vnímá dle aktuálního průzkumu kladně 52 procent dotázaných. Výkon Baracka Obamy ve funkci jich přitom schvaluje jen 45 procent. Znalci si na číslech všímají zejména posunu v postojích nevyhraněných voličů.
Občané Spojených států mění názor na svého minulého prezidenta Geogre W. Bushe, jenž funkci opouštěl na dně popularity. Vyplývá to z řady tematických průzkumů. Poslední z šetření, které si zadala televize CNN u společnosti ORC v květnu, dokonce odhalilo, že větší podíl Američanů se dnes dívá na Bushe kladně než naopak — příznivě jej hodnotilo 52 procent dotázaných, zatímco nepříznivě 43 procent.
Podle znaleckých komentářů jde o nejlepší výsledek pro exprezidenta od roku 2005, kdy začala Bushova obliba soustavně klesat. Klesavý trend se sice obrátil už v roce 2009, až dosud však byl George W. Bush vždy větším počtem Američanů spíše kritizován.
„Jedná se o typický scénář. Jakmile americký prezident doslouží ve funkci a stane se pouze glosátorem každodenních politických střetů a ne jejich aktérem, platí, že obliba začne narůstat (...) Platilo to u Jimmyho Cartera i Geralda Forda, kteří byli ve funkcích rovněž neoblíbení. Je ale pravda, že u George W. Bushe to ne všichni čekali,“ píší Sean Sullivan a Chris Cillizza ve Washington Post.
Pozorovatelé si na čerstvě publikovaných datech všímají zejména tří souvislostí: jednak relativně nízkého hodnocení výkonu ve funkci, jemuž se v současnosti těší Barack Obama (45 procent Američanů jeho výkon ve funkci celkově schvaluje, 52 procent naopak), jednak skutečnosti, že rozhodující část Američanů si hlavní problémy USA dneška už nespojuje s Bushovým vládnutím, a jednak důsledků, které má znovu-narůstající obliba George W. Bushe pro blížící se prezidentské volby.
Obecně platí, že počet kritiků Obamova přístupu k boji s terorismem narůstá, zatímco počet kritiků téhož u Bushe klesá. Rozdíly nejsou dosud propastné, ale v myslích nevyhraněné části voličů, která hlasuje tu pro demokraty, tu pro republikány, přestala dle znalců existovat vazba mezi Bushovými intervencemi v islámských zemích a současným rozvratem v regionu.
To se pak promítá i do profilace stávajících prezidentských kandidátů: z významných uchazečů o funkci z republikánské strany se pouze libertarián Rand Paul nepřihlásil ke kurzu přitvrzování politiky USA ve světě; všech osm dalších kandidátů se chce spoléhat opět více na sílu.
Z podobných pozici přitom kritizuje Obamu i demokratka Hillary Clintonová.
Další informace:
CNN Warming on W.: More Americans like George W. Bush than dislike
Bloomberg Obama Approval Ratings For 7th Year Top George W. Bush's So Far
The Washington Post Poll: Americans Now Kinda Okay with George W. Bush
Oznacovat kritiky politiky USA za "antiamerikanisty" je asi stejne tak vecne, jako oznacovat kritiky Izraele za antisemity. Pokud uz je pan Kolarik nutkan psat o "hysterickych projevech zdejsich antiamerikanistu", mel by upresnit, zda mysli Mnichov ci Prahu. Jde zrejme o dve ruzne dynamiky protestu.
Pak jsou tu další aspekty. Cítí se voliči B. Obamy za léta, kdy je ve funkci, vůči ekonomicky silnějším více emancipován? Či-li je nemálo zklamaných nadějí v zemi, kde se mnozí tradičně obávají politické kontroly, zatímco podléhají ekonomickým silám. A pak je tu role USA jako velmoci. S G. W. Bushem skončila doba americké hegemonie. Proto s ním zůstává spjatá vzpomínka na ni. Na Bushovu obhajobu je třeba říci, že jeho rozhodování o vojenských intervencích nebyla ani snadná, ani beze zbytku zištná. Ne lépe lze ostatně uvažovat o současné neintervenci v Sýrii. Konečně změna ruské politiky není také dána jen vnitřními faktory.