Jak změnilo 11. září USA?

Fabiano Golgo

Teroristické útoky z 11. září 2001 nejenom demonstrovaly, že Amerika není nezranitelná; Američanům také ukázaly problematické působení jejich impéria ve světě.

V USA si připomínali oběti teroristických útoků z 11. září 2001. V přímém důsledku útoků zemřelo 2 996 lidí, z nichž 2 977 byli oběti a 19 bylo identifikováno jako únosci. Co pro Ameriku znamenali a jak ji změnili?

Po zhroucení části Pentagonu a Světového obchodního centra následovalo zhroucení americké psychologie. Rozplynul se pocit, že obyčejní Američané jsou imunní vůči řádění nepřátel Ameriky, protože je chrání neomylní agenti CIA a FBI, námořnictvo a další policejní a tajné služby, podobně jako ve filmech. Když mrakodrapy Světového obchodního centra v roce 1993 vzplanuly poprvé, zvrácená psychologie imunity byla posílena, neboť věže, které byly tak technologicky vyspělé, odolaly. Zločinci byli chyceni a po zásluze potrestáni, nevyjímaje jejich slepého vůdce. Byla posílena ochranka a život šel dál.

Vše se změnilo 11. září 2001. Události toho dne ukázaly, že věřit ve štít proti "zlým národům" je hloupost. Takový štít je jen psychologickou iluzí.

Teroristický čin al-Káidy nebo promyšlená operace CIA pod falešnou vlajkou? Zborcené nosníky, nebo řízená demolice? Kolem 11. září se vyrojilo nebývalé množství konspiračních teorií, které přinášejí internetové servery a komunity věnované různým hypotézám, domněnkám, důkazům, vyvracením důkazů a profesionální i amatérské investigativní žurnalistice.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Petr Jedlička, redaktor DR
September 12, 2012 v 13.02
Hnidopišsky
Na otroky pod Vesuvem netáhla centurie, ale pět kohort z římské posádky, tedy několik tisíc mužů. A nevyslal je Crassus, ale římský Senát. Crassus stanul až v čele armády, jež vojsko otroků porazila v posledku.
Eva Hájková, penzistka
September 13, 2012 v 19.44
Šest centurií tvořilo kohortu. Deset kohort legii. Ta mívala 6200 mužů; když někteří padli, tak i méně. Plútarchos povstání nazval jednou z největších a nejsvízelnějších válek. Trvala téměř tři roky. Titus Livius psal ve svých dějinách o římské ostudě. Otroci, považování kdysi za mluvící nástroje, prokázali mimořádnou statečnost a někteří z nich schopnosti na úrovni špičkových vojenských kádrů. Římané nezažili takový strach od dob, kdy stál Hannibal ante portas. Kvůli tomu přerušili všechny ostatní války. Šest legií postavil nesmírný boháč Crassus z vlastních prostředků, neboť státní pokladna nestačila. Přidal k nim zbylé dvě legie, které předtím utrpěly od otroků porážku. Byla to armáda zhruba o 50.000 mužích. Aby obnovil jejich bojového ducha, vybral z nich asi 500, které pokládal za méně statečné a dal je zdecimovat, tedy každého desátého popravit, což byl starobylý a v té době už dávno neužívaný krutý trest. Konečná porážka povstání byla také doprovázená mimořádnou krutostí, tentokrát proti povstalcům. Ti původně ani bojovat nechtěli, chtěli prostě odejít z Itálie, ale nakonec prokázali velkou osobní statečnost jak v boji, tak při popravě, což ocenili i mnozí Římané. Bojovali totiž za svou svobodu, na rozdíl od najatých legionářů. Povstání otřáslo celým antickým světem. Znamenalo brzký konec republikánského Říma.