NATO zanechá v Afghánistánu nejenom základny a nejrůznější infrastrukturu jako silnice, školy či zdravotní střediska, ale i tisíce mrtvých a pachuť po řadě násilných incidentů. Shodně to uvádí většina zpravodajských médií, které se spolu s blížícím se odchodem aliančních vojsk pouštějí do stále častějšího bilancování. Hodnotí se přitom jak mise NATO-ISAF, tak celá jedenáctiletá válka.

Zprávy z posledních dnů popisují zejména aktuální přípravy na stažení:

„NATO dnes (27. srpna) předalo afghánským orgánům 282 základen s vybavením a dalších 202 vyklidilo (...) Naši afghánští partneři přebírají stále větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost a význam přítomnosti spojeneckých sil klesá,“ řekl v pondělí novinářům brigádní generál Steven Shapiro, který procesu předávání kapacit velí.

Soupis opuštěných a předaných základen zahrnuje dle Shapira celé obytné komplexy a opevněné areály se zázemím pro stovky vojáků, ale i pozorovatelny či malá kontrolní stanoviště u důležitých cest.

„V říjnu 2011 operovaly mezinárodní síly v Afghánistánu z asi osmi set základen. Nyní jim tedy zbývá méně než polovina,“ doplňuje AP.

Sily afghánské mise NATO tvořilo do letošního léta 130 tisíc příslušníků z celkem padesáti států. Největší kontingent — 93 tisíc mužů a žen — vyslaly do Afghánistánu Spojené státy, 48 tisíc vojáků z něj však spadalo pod přímé americké, ne alianční velení. Od letošního října má zastoupení USA klesnout na 68 tisíc lidí. Svoje vojáky mají též stáhnout další země jako Francie nebo Austrálie.

Konečné datum odchodu všech alianční sil bylo stanoveno na prosinec 2014, a to již strategickým plánem z roku 2010. Teprve poslední summit NATO v květnu letošního roku jej ale potvrdil jako definitivní. Afghánská národní armáda a policie mají převzít odpovědnost za všechny bojové operace už od léta 2013.

Podle zdrojů agentury Reuters ve vysoké diplomacii a vládních kruzích se zároveň stále, byť s přestávkami, vedou neoficiální rozhovory s některým z tálibánských vůdců o příměří, které by měli islamisté uzavřít s vládou Hamída Karzáího. Reuters na počátku srpna přímo informovala, že Američané chtějí učinit vstřícné gesto v podobě přemístění zajatých členů Tálibánu z věznice Guantánamo do Kataru. Podobný krok by ovšem musel schválit Kongres.

Boje a oběti

Souběžně s přípravami na odchod si masmédia všímají i přetrvávajících problémů mise. Počet úderů Tálibánu i obětí z řad koaličních vojáků je v porovnání s lety 2010 a 2011 nižší, stále však převyšuje průměry z let 2002 až 2008. Rovněž velikost oblasti kontrolované NATO či silami afghánské vlády zůstává relativní — vliv Karzáího režimu je totiž v řadě oblastí podepřen pouze úplatky či silou zbraní. Tálibán navíc využívá v posledních letech spíše přepadové a odbojářské metody boje, nikoliv územní ofenzivu.

Těžkosti působí NATO také kmenový bojovníci ze sousedního Pákistánu, jež si afghánský Tálibán najímá na různé záškodnické a teroristické akce. Zejména Američané proto vysílají stále přes hranici bezpilotní letouny, jejichž nasazení však odporuje mezinárodnímu právu. Tzv. dronům se občas podaří zneškodnit skutečně známé bojovníky — v posledních dnech například jednu z hlav klanu Hakkáníů —, často však zabíjejí pouze pastevce nebo vesničany, jež v dané oblasti tradičně nosí zbraň.

Podle komentátorů světových agentur se dále množí případy, kdy na jednotky Aliance zaútočí přímo afgánský voják nebo policista, jež by měl bojovat na jejich straně. V letošním roce bylo příslušníky afghánských bezpečnostních sil zabito 42 vojáků NATO. To je o sedm více než za celý minulý rok a o 22 více než za rok 2010.

Poslední z aliančních vojáků zemřeli tímto způsobem minulý týden. Shodou okolností šlo o Američany, a tedy první oběti z již třetí tisícovky vojáků USA, kteří v Afghánistánu padli. Další státy účastnící se mise ISAF ztratily v zemi od roku 2002 celkově tisíc vojáků. Českých vojáků zemřelo v Afghánistánu zatím pět.

Odhady počtu afghánských obětí se pohybují mezi dvaceti tisíci a několika stovkami tisíc. Podle autorů z amerických pokrokářských médií tvoří většinu civilisté; podle oficiálních odhadů NATO jde ale sotva o třetinovou menšinu. NATO zároveň připisuje stěžejní odpovědnost za civilní oběti Tálibánu. V roce 2011 měli například povstalci zabít 2 332 z celkových 3 021 usmrcených civilistů.

Dva tisíce až dvacet tisíc afghánských civilistů navíc zahynulo již během bombardování americkými a britskými letouny na podzim 2001. Mise NATO-ISAF existuje oficiálně od prosince 2001, a tyto oběti tak alianční statistiky nezahrnují.

Rekonstrukce a incienty

Vedle bojových jednotek NATO působí v misi ISAF i 28 takzvaných Provinčních rekonstrukčních týmů (PRTs). Ty se skládají jak z vojenských, tak civilních odborníků, a podílejí se na výcviku afghánských bezpečnostních složek a budování civilní infrastruktury. V každé z provincí, kde PRTs působí, byly za poslední léta opraveny nebo vystavěny školy, silnice, závlahové systémy, rezervoáry vody a zdravotní střediska. PRTs také pomáhají při zakládaní lokálních rozhlasových stanic, provádejí školení úředníků a asistují při přípravě soudců.

Svůj PRT má v Afghánistánu i Česká republika. Skládá se z jedenácti civilistů a 292 vojáků. Od března 2008 působí v západoafghánském Lógaru. Jeho činnost je každý rok dotována částkou okolo 80 milionů korun ze státního rozpočtu.

Spolu s předáváním zkušeností a příspěvky na konkrétní projekty měly rekonstrukční týmy též zlepšit pověst vojsk NATO v zemi. To se dle průběžných zpráv vskutku podařilo, avšak jen přímo v místech, kde jednotlivé PRTs působí. Obecný náhled Afghánců na misi ISAF poznamenávají spíše nejrůznější incidenty, jichž se vojáci NATO průběžně dopouštějí.

V letošním roce si příslušnou pozornost získaly zvláště tři události toho typu: incident z ledna, kdy se objevila videonahrávka skupiny amerických mariňáků močících na těla mrtvých Afghánců, incident z února, kdy američtí vojáci spálili po úklidu na základně Bagrám přes sto výtisků Koránu a dalších náboženských textů, a incident z března, kdy voják Robert Bales postřílel z dosud neobjasněných příčin 17 civilistů.

Mezi Afghánci mají ohlas jak incidenty samotné — při nepokojích, které následovaly po spálení Koránů, zemřelo 30 lidí —, tak jejich dozvuk. V tomto týdnu bylo například oznámeno, že se příslušné orgány amerického ministerstva obrany rozhodli potrestat účastníky zmíněného močení pouze administrativně. To dle vyjádření amerického ministra obrany znamená snížení hodnosti, odebrání odměn nebo stanovení pokuty.

Podobně byly již dříve potrestány osoby odpovědné za únorové pálení náboženských textů. V tomto případě odůvodnily americké orgány postup tím, že nebyl prokázán trestný úmysl.

Co až odjedou?

Podle současných strategických plánů NATO by měl mít režim prezidenta Karzáího v letech 2013 a 2014 takovou sílu, aby dokázal udržet bezpečnost v zemi sám. Státy Aliance, ale i další země proto už několik let financují vznik početných bezpečnostních složek složených z vlastních Afghánců.

Stav Afgánské národní armády a policie by měl do příštího léta přesáhnout 228 tisíc mužů. Státy Aliance se přitom na květnovém summitu zavázaly, že budou obě bezpečnostní složky financovat i po svém stažení, a to až do roku 2024. Podle vyjádření čelních představitelů bude k tomuto účelu zapotřebí sehnat v průměru 4,1 miliardy dolarů (80 miliard korun) každý rok. 2,3 miliardy dolarů mají přispívat Spojené státy a jejich spojenci mimo NATO, další 1,3 miliardy mají zajistit evropští členové Aliance. Afghánská vláda samotná má na armádu a policii platit zbylou půl miliardu.

Česká republika by měla dle předběžných vládních odhadů přispívat na afghánskou válku jedním milionem dolarů, tj. necelými 20 miliony korun každý rok.

Podle amerického prezidenta Baracka Obamy, který má před volbami, je proces odchodu „nezvratný“. Není však jasné, zda mají Afghánistán opustit také ty americké jednotky, které dle oficiálního zadání likvidují struktury Al-Káidy. Podle závěrů květnového summitu mají v zemi po roce 2014 zůstat jen školitelé, vojenští přidělenci a instruktoři; řečené jednotky ale působí mimo strukturu ISAF.

Dle zřejmě největší skupiny znalců povede stažení jednotek NATO k rozdělení Afghánistánu na vlivové zóny. Část z nich zůstane pod kontrolou Tálibánu, část pak pod vládou velitelů lokálních armád (tzv. warlordů), formálně začleněných do Afghánské národní armády. Nové příležitosti rovněž přilákají tisíce žoldnéřů a kontraktorské agentury z celého světa, jež budou sloužit tomu, kdo více zaplatí.

Další informace:

AP Afghanistan Drawdown: 202 Bases Closed, NATO Says

CommonDreams.org It Should Be Over. It's Done. No More. Get Out.

CommonDreams.org Slap on the Wrist for Troops in Corpse Urination Video

CommonDreams.org Surge in 'Insider' Attacks Continues in Afghanistan

Reuters Exclusive: U.S. sweetens Taliban prisoner proposal in bid to revive peace talks

AP AP-GfK Poll: Support for Afghan war at new low

CBS News Poll: Support for war in Afghanistan hits all-time low

CommonDreams.org Still In Vietghanistan

Democracy Now Obama Touts War’s End in Afghanistan, But Critics See Election-Year Guise for Prolonged Occupation

Reuters Afghanistan's Karzai slams United States over massacre

The Guardian Afghanistan civilian casualties: year by year, month by month

Webové stránky věnované statistikám počtu obětí