Ruský prezident Vladimir Putin ve středu zkritizoval plány NATO na stažení z Afghánistánu, které má začít oficiálně příští rok. Podle Putina by měli vojáci Severoatlantická aliance zůstat, dokud nesplní, co členské státy slibovali — dokud nezajistí stabilitu v zemi.

„Je politováníhodné, že mnoho účastníků operace myslí především na to, jak odejít. Vzali na sebe břímě a měli by jej nést až dokonce,“ cituje ruského prezidenta agentura Reuters.

„Pokud nebude v Afghánistánu pořádek, nebude klid na našich jižních hranicích. Současné (afghánské) vedení bude mít potíž udržet situaci pod kontrolou,“ uvedl Putin dále.

Řečené výroky padly během setkání ruského prezidenta s výsadkáři ve městě Uljanovsk, jenž se má v blízké budoucnosti stát uzlem pro přepravu nebojové techniky Aliance na jih. Příslušná dohoda mezi Ruskem a NATO nabyla účinnosti právě ve středu.

„Musíme vojákům NATO pomoci. Nevyšleme (do Afghánistánu) vlastní bojové jednotky, ale pomůžeme, aby tam mohli zůstat oni (...) Neshodneme se na spoustě věcí. Upřednostňujeme jiná hlediska i přístupy. Ale zde jde i o naše národní zájmy,“ doplnil Putin s tím, že brzký odchod NATO se dotkne i poměrů ve střední Asii.

Aktuální dohoda o přepravě aliančního materiálu přes Rusko byla podepsána na konci června. NATO teď bude moci využít jak pozemní cesty, tak právě letiště v Uljanovsku. Podle pozorovatelů se tím alianční síly v Afghánistánu dostanou z tzv. logistické pasti — potížím, které jim způsobuje uzavírání pákistánsko-afghánských přechodů vládou v Islámábádu. Ta tak v minulých měsících reagovala na americké útoky na své vojáky.

Konec se blíží

V Afghánistánu nyní působí 129 469 příslušníků mise NATO-ISAF z celkem padesáti zemí. Nejvíce z nich — 90 tisíc — pochází ze Spojených států. Na posledním summitu NATO v květnu byl členy Aliance potvrzen strategický plán z roku 2010, který počítá s odchodem všech bojových jednotek alianční mise do konce roku 2014. Většina zemí chce ale začít se stahováním vojáků co nejdříve, Francie nebo Austrálie například letos na podzim.

Afghánská národní armáda a policie mají převzít odpovědnost za bojové operace od příštího léta. V tu dobu by měl stav obou bezpečnostních složek překročit 228 tisíc vojáků. Státy Aliance se přitom v květnu zavázaly, že budou financovat afghánskou policii a armádu i po svém stažení, a to až do roku 2024.

Podle amerického prezidenta Baracka Obamy je proces odchodu „nezvratný“. Není však jasné, zda mají Afghánistán opustit také ty americké jednotky, které dle oficiálního zadání likvidují struktury Al Káidy. Podle závěrů květnového summitu mají v zemi po roce 2014 zůstat jen školitelé, vojenští přidělenci a instruktoři; řečené jednotky ale působí mimo strukturu ISAF.

V odpovědi na otázku, zda se situace v Afghánistánu zlepšuje, se znalci už několik let rozcházejí. Faktem je, že se vojáci NATO stále potýkají s tuhým odporem ozbrojenců z hnutí Tálibán, a že příslušnici Afghánské národní armády často dezertují.

Asistenčním a rekonstrukčním týmům ze západních zemí i z OSN se podařilo realizovat řadu sociálně-rozvojových projektů. O tom, že by se v Afghánistánu rozvíjela demokracie, však vážně nemluví téměř nikdo.

Další informace:

Reuters Putin Criticizes NATO Withdrawal From Afghanistan

Reuters Russia's Putin says NATO should stay in Afghanistan

RIA Novosti Pakistan Reopens NATO Supply Route to Afghanistan

RT.com Russia broadens transit opportunities for NATO

BBC News Q&A: Foreign forces in Afghanistan